← Vy víte Kdo Okruh Světové dějiny

Okruh čtvrtý

Světové dějiny

Pět a půl tisíce let od prvního písma po dnešek na jedné ose: Sumer a Egypt, Řecko a Řím, stěhování národů, křížové výpravy, zámořské objevy, reformace, revoluce, průmysl, dvě světové války a studená válka. U každé epochy je časová osa, mapa říší a tažení, fotografie skutečných artefaktů a míst, panovníci, vynálezy a karta „Mezitím v českých zemích“, aby bylo vidět, co se dělo doma, když se psaly světové dějiny.

5 500let na ose
24kapitol
122událostí na hlavní ose
11map a schémat
54fotografií a obrazů
91kvízových otázek

Obsah okruhu

Kapitola po kapitole

První dvě kapitoly jsou mapa: celá osa na jednu stránku a návod, jak se dějiny dělí a počítají. Sedmnáct dalších jde časem popořadě od pravěku po dnešek, každá s osou událostí, panovníky a poznámkou o tom, co se zatím dělo v českých zemích. Tři kapitoly se dívají napříč: vynálezy, říše a souběžná osa světa a Čech. Na konci tahák a kvíz.

Kapitola 1 · Mapa času

Celá osa na jednu stránku

Psané dějiny trvají zhruba 5 500 let. Starověk z nich zabírá skoro tři čtvrtiny, středověk necelou pětinu, novověk a moderní dějiny dohromady jen desetinu. Většina toho, co si člověk pod dějinami představí, tedy revoluce, národní státy, průmysl a světové války, se odehrála na posledních šesti procentech osy.

písmo v Sumeru · 3300 př. n. l. založení Říma · 753 př. n. l. pád západního Říma · 476 světová válka · 1914 Velká pyramida · 2560 př. n. l. Alexandr Veliký · 336 př. n. l. Kolumbus · 1492 Chammurapi · 1750 př. n. l. počátek letopočtu Karel Veliký · 800 rok 1989 hidžra · 622 revoluce · 1789 konec doby bronzové · 1200 př. n. l. křížové výpravy · 1096 Luther · 1517 starověk středověk 35003000 25002000 15001000 5000 5001000 15002000 ← roky před naším letopočtem roky našeho letopočtu →
starověk (do 476) středověk (476 až 1492) novověk (1492 až 1789) moderní dějiny (od 1789)
Jednotné měřítko: jeden milimetr je všude stejný počet let. Hranice epoch jsou ty, které se v českých učebnicích používají nejčastěji; jiné tradice kladou konec středověku na rok 1453 nebo 1517 a začátek moderních dějin na rok 1914.

Jak dlouho která epocha trvala

Pravěk (od prvních nástrojů)
asi 3 miliony let
Starověk (3500 př. n. l. až 476)
3 976 let · 72 %
Středověk (476 až 1492)
1 016 let · 18 %
Novověk (1492 až 1789)
297 let · 5 %
Moderní dějiny (od 1789)
237 let · 4 %
Od Kleopatry k iPhonu
2 037 let
Od Velké pyramidy ke Kleopatře
2 530 let
Nejdéle vládnoucí panovník (Ludvík XIV.)
72 let
Nejdéle trvající stát (Byzanc)
1 123 let

Jak si osu srovnat v hlavě

Nejjednodušší je držet se sedmi kotev: 3000 př. n. l. písmo a první státy, 500 př. n. l. Řecko, Buddha a Konfucius, rok 0 Řím na vrcholu, 500 pád Říma a začátek středověku, 1000 Vikingové a Ota Veliký, 1500 objevy a reformace, 1800 Napoleon a průmysl. Všechno ostatní se dá zavěsit mezi ně. Kleopatra je časově blíž nám než stavitelům pyramid a Tyrannosaurus je blíž nám než Stegosaurovi, ale to už je jiný okruh.

Co se kdy stalo, událost po události

122 událostí
3300 př. n. l.Písmo v SumeruV Uruku vznikají první hliněné tabulky s piktogramy, z nichž se vyvine klínové písmo. Touto hranicí končí pravěk a začíná historie. Egyptské hieroglyfy jsou jen o málo mladší.
3100 př. n. l.Sjednocení EgyptaKrál Narmer (Meni) spojuje Horní a Dolní Egypt. Začíná Stará říše, nejstarší velký stát světa, který s přestávkami vydrží tři tisíce let.
2560 př. n. l.Velká pyramida v GízeHrobka faraona Chufua (Cheopse), 146 metrů, nejvyšší stavba světa až do 14. století. Jediný ze sedmi divů starověku, který stojí dodnes.
2334 př. n. l.Sargon AkkadskýSjednocuje sumerská města a vytváří první říši v dějinách, sahající od Perského zálivu ke Středozemnímu moři.
1792 př. n. l.Chammurapi v BabylonuSjednocuje Mezopotámii a nechává vytesat zákoník s 282 paragrafy („oko za oko“). Stéla se zákoníkem je dnes v Louvru.
1550 př. n. l.Nová říše v EgyptěVrchol egyptské moci: Hatšepsut, Thutmose III., Achnaton a jeho pokus o jediného boha Atona, Tutanchamon, Ramesse II.
1274 př. n. l.Bitva u KadešeRamesse II. proti Chetitům, největší bitva válečných vozů. Skončí nerozhodně a o šestnáct let později první známou mírovou smlouvou v dějinách.
1200 př. n. l.Kolaps doby bronzovéBěhem několika desetiletí zanikají Chetité, Mykény i řada měst Levanty. Egypt odráží „mořské národy“, ale slábne. Následuje doba temna a nástup železa.
1000 př. n. l.Féničané a abecedaObchodníci z Tyru a Sidonu šíří hláskové písmo, které převezmou Řekové a od nich Etruskové a Římané. Ve stejné době vládne v Jeruzalémě David a po něm Šalomoun.
776 př. n. l.První olympijské hryTradiční datum prvních her v Olympii, od něhož Řekové počítali čas. Homérovy eposy vznikají zhruba v téže době.
753 př. n. l.Založení ŘímaPodle tradice 21. dubna Romulem. Římané od tohoto data počítali léta „od založení Města“ (ab urbe condita).
7. století př. n. l.Asyrská říše na vrcholuAššurbanipal vládne od Egypta po Írán a v Ninive shromáždí největší knihovnu starověku. Roku 612 př. n. l. Ninive dobývají Babyloňané s Médy a Asýrie zaniká.
586 př. n. l.Pád JeruzalémaNabukadnezar II. boří Šalomounův chrám a odvádí Židy do babylonského zajetí. Z téže doby jsou visuté zahrady a Ištařina brána.
550 př. n. l.Kýros zakládá Perskou říšiRoku 539 př. n. l. bere Babylon a pouští Židy domů. Perská říše je do té doby největší státní útvar světa, Dareios I. ji rozdělí na satrapie a spojí královskou cestou.
509 př. n. l.Římská republikaVyhnání posledního krále Tarquinia Superba. V čele stojí dva konzulové volení na rok, senát a lidová shromáždění. Roku 450 př. n. l. je právo sepsáno v Zákonech dvanácti desek.
asi 500 př. n. l.Buddha, Konfucius, Lao-c'Během jednoho století vznikají v Indii buddhismus, v Číně konfucianismus a taoismus, v Persii se šíří zoroastrismus a v Řecku začíná filozofie. Karl Jaspers tomu říkal „osová doba“.
490 a 480 př. n. l.Řecko-perské válkyMarathón (490), Thermopyly a Salamína (480), Plataje (479). Řecké obce odrazí Dareia a Xerxa a Athény se stanou námořní velmocí.
461 až 429 př. n. l.Periklovy AthényVrchol athénské demokracie, stavba Parthenonu, tragédie Sofokla a Eurípida, Hérodotos píše první „dějiny“. Sókratés učí na agoře.
431 až 404 př. n. l.Peloponéská válkaAthény proti Spartě. Sparta vítězí, ale Řecko je vyčerpané a o sto let později podlehne Makedonii.
334 až 323 př. n. l.Alexandr VelikýZa jedenáct let dobývá Perskou říši od Egypta po Indus (Issos 333, Gaugaméla 331). Umírá ve třiatřiceti v Babylonu, říši si rozdělí generálové. Začíná helénismus.
264 až 146 př. n. l.Punské válkyTři války Říma s Kartágem. Hannibal přechází Alpy a vítězí u Kann (216), Scipio ho poráží u Zamy (202). Roku 146 př. n. l. je Kartágo srovnáno se zemí.
221 př. n. l.Sjednocení ČínyČchin Š'-chuang-ti, první císař, sjednocuje písmo, míry i měnu, spojuje severní valy do Velké zdi a nechává si postavit terakotovou armádu. Dynastie Chan (206 př. n. l. až 220) pak vládne čtyři století.
44 př. n. l.Zavraždění CaesaraPo dobytí Galie (58 až 50) a občanské válce s Pompeiem se Caesar stal doživotním diktátorem. O březnových idách ho v senátu ubodá skupina kolem Bruta a Cassia.
27 př. n. l.Augustus, první císařOctavianus porazil Antonia a Kleopatru u Actia (31) a připojil Egypt. Titul Augustus mu dává senát; republika formálně trvá, fakticky začíná císařství a dvě století „římského míru“.
asi 30Ukřižování JežíšeV Jeruzalémě za místodržitele Pontia Piláta. Křesťanství se šíří po říši, Pavel z Tarsu píše listy obcím. Nero po požáru Říma roku 64 spouští první pronásledování.
117Řím na vrcholuZa Traiána sahá říše od Skotska po Mezopotámii, kolem 60 milionů obyvatel. Hadrián pak hranice opevňuje (val v Británii 122) a Marcus Aurelius bojuje s Markomany na Moravě.
313Edikt milánskýKonstantin Veliký povoluje křesťanství, roku 325 svolává koncil do Nikaje a roku 330 zakládá Konstantinopol. Roku 380 Theodosius vyhlašuje křesťanství státním náboženstvím.
395Rozdělení říšePo smrti Theodosia se říše trvale dělí na západní (Řím, Ravenna) a východní (Konstantinopol). Roku 410 Alarichovi Vizigóti plení Řím, 455 Vandalové.
476Konec západního ŘímaGermánský velitel Odoaker sesazuje posledního císaře Romula Augustula a posílá insignie do Konstantinopole. Tradiční začátek středověku. Východní říše (Byzanc) trvá dalších tisíc let.
asi 500Křest ChlodvíkaFranský král přijímá katolictví, nikoli ariánství jako ostatní Germáni. Frankové se tak stanou spojencem papežství a jádrem budoucí Francie i Německa.
527 až 565JustiniánByzantský císař na čas dobývá zpět Itálii i severní Afriku, nechává sepsat římské právo (Corpus iuris civilis) a postavit chrám Hagia Sofia (537).
622HidžraMohamed odchází z Mekky do Medíny; od tohoto roku počítá islámský kalendář. Po jeho smrti (632) Arabové za sto let ovládnou území od Španělska po Indus.
732Bitva u PoitiersKarel Martel zastavuje arabský postup do Francie. Arabové zůstávají ve Španělsku dalších sedm set let, do roku 1492.
762Založení BagdáduAbbásovský chalífa al-Mansúr staví nové sídlo. Bagdád se s Domem moudrosti stává vědeckým střediskem světa: překlady Řeků, algebra (al-Chwárizmí), arabské číslice z Indie.
793Vikingové plení LindisfarneZačátek vikinské doby. Seveřané během dvou století založí Normandii, Dublin, Kyjevskou Rus, osídlí Island a Grónsko a kolem roku 1000 dosáhnou Ameriky.
800Karel Veliký císařemO Vánocích ho v Římě korunuje papež Lev III. Franská říše sahá od Pyrenejí po Labe; karolinská renesance obnovuje školy a písmo (minuskula), z níž vzejde dnešní latinka.
843Verdunská smlouvaVnuci Karla Velikého si dělí říši na tři díly: západ (Francie), východ (Německo) a střední pás od Nizozemí po Itálii, o který se pak bojuje tisíc let.
862Rurik v NovgoroduPodle letopisů počátek Kyjevské Rusi pod varjažskou (vikinskou) dynastií. Roku 988 přijímá kníže Vladimír křest z Byzance a Rus se stává pravoslavnou.
955Bitva na LechuOta I. u Augsburgu drtí Maďary, kteří půl století plenili Evropu. Maďaři se usazují v Panonii a roku 1000 přijímá Štěpán korunu. Otu roku 962 korunuje papež císařem: začátek Svaté říše římské.
1054Velké schizmaPapež a konstantinopolský patriarcha se navzájem exkomunikují. Rozdělení církve na katolickou a pravoslavnou trvá dodnes.
1066HastingsVilém Dobyvatel z Normandie poráží Harolda a stává se anglickým králem. Do angličtiny proudí francouzská slova, vzniká Domesday Book, první soupis země.
1077CanossaCísař Jindřich IV. tři dny kajícně čeká na papeže Řehoře VII. Vrchol boje o investituru, tedy o to, kdo jmenuje biskupy; skončí kompromisem ve Wormsu roku 1122.
1096 až 1099První křížová výpravaPapež Urban II. ji vyhlásil v Clermontu (1095). Rytíři 15. července 1099 dobývají Jeruzalém a zakládají křižácké státy. Dalších sedm výprav trvá do roku 1291.
1187Saladin bere JeruzalémPo vítězství u Hattínu. Odpovědí je třetí výprava s Richardem Lví srdce a Fridrichem Barbarossou, který se cestou utopí.
1204Křižáci plení KonstantinopolČtvrtá výprava místo Egypta dobývá křesťanskou Byzanc. Říše se z rány už nikdy nevzpamatuje.
1206ČingischánTemüdžin sjednocuje mongolské kmeny. Do roku 1279 jeho potomci ovládnou Čínu, Persii, Rus a Střední Asii, největší souvislou říši dějin.
1215Magna chartaAngličtí baroni nutí Jana Bezzemka podepsat listinu, podle níž ani král nestojí nad právem. Roku 1265 zasedá první parlament.
1241Mongolové v EvropěVítězí u Lehnice nad Poláky (9. dubna) a u řeky Slané nad Uhry (11. dubna), plení Moravu. Po zprávě o smrti velkého chána se stahují; Rus zůstává pod „tatarským jhem“ 240 let.
1258Pád BagdáduMongolové vyvraždí město a zabijí posledního abbásovského chalífu. Konec zlatého věku islámské vědy.
1271 až 1295Marco PoloBenátský kupec u dvora Kublaje v Číně. Jeho kniha („Milion“) je po dvě století hlavním zdrojem evropských znalostí o Asii; četl ji i Kolumbus.
1309 až 1377Papežové v AvignonuSedm papežů sídlí pod dohledem francouzských králů. Po návratu do Říma následuje schizma (1378 až 1417) se dvěma, na čas třemi papeži; ukončí je kostnický koncil.
1337 až 1453Stoletá válkaAnglie proti Francii o francouzský trůn. Kresčak (1346, kde padl Jan Lucemburský), Poitiers (1356), Azincourt (1415), Jana z Arku (1429, upálena 1431). Francie vítězí, Anglii zůstává jen Calais.
1347 až 1351Černá smrtMor přivezený z Krymu do Messiny zabíjí třetinu až polovinu Evropanů, odhadem 25 milionů. Nedostatek lidí zvedá mzdy a uvolňuje poddanství na západě.
1389Kosovo poleOsmanští Turci porážejí Srby. Postup na Balkán pokračuje: Nikopol 1396, kde padne křižácké vojsko včetně uherského krále Zikmunda.
1415Kostnice: upálení Jana HusaKoncil ukončuje papežské schizma a odsuzuje českého reformátora. V Čechách začíná husitská revoluce, první masové reformační hnutí sto let před Lutherem.
1453Pád KonstantinopoleMehmed II. dobývá město 29. května děly; poslední císař Konstantin XI. padne. Konec Byzance po 1 123 letech a konec středověku podle jedné z tradic. Turci ovládnou Balkán na čtyři století.
1455Gutenbergova bibleKnihtisk pohyblivými literami v Mohuči. Do roku 1500 vytisknou evropské dílny přes 20 milionů svazků; bez tisku by nebyla reformace ani vědecká revoluce.
1492Granada a Kolumbus2. ledna padá poslední maurský stát ve Španělsku, 12. října Kolumbus přistává na Bahamách. Smlouva z Tordesillas (1494) dělí svět mezi Španělsko a Portugalsko. Začíná novověk.
1498Vasco da Gama v IndiiPortugalci obeplouvají Afriku a otevírají námořní cestu ke koření; Benátky a arabský obchod ztrácejí monopol. Magalhãesova výprava obepluje svět (1519 až 1522).
1517Lutherových 95 tezí31. října ve Wittenbergu proti odpustkům. Reformace rozdělí západní křesťanství; Kalvín v Ženevě (1541), Jindřich VIII. zakládá anglikánskou církev (1534).
1521 a 1533Pád Aztéků a InkůCortés dobývá Tenochtitlan, Pizarro zajímá Atahualpu. Americké stříbro z Potosí zaplaví Evropu a nemoci z Evropy vyhubí většinu původních obyvatel.
1526MoháčSulejman Nádherný drtí uherské vojsko, král Ludvík Jagellonský tone na útěku. Uhry se dělí, české a uherské koruny získávají Habsburkové. Roku 1529 Turci poprvé obléhají Vídeň.
1543Koperník: Země obíhá SlunceKniha O obězích nebeských sfér vychází v roce autorovy smrti. Ve stejném roce Vesalius vydává první moderní anatomii. Začíná vědecká revoluce.
1545 až 1563Tridentský koncilKatolická odpověď na reformaci: potvrzení dogmat, reforma kněžstva, jezuité (založeni 1540) jako učitelé a misionáři. Augšpurský mír (1555) zavádí zásadu „čí země, toho náboženství“.
1571 a 1588Lepanto a ArmadaŠpanělsko-benátské loďstvo ničí turecké u Lepanta; o sedmnáct let později Anglie s pomocí bouře rozbíjí španělskou Armadu. Námořní převaha se stěhuje na sever.
1618 až 1648Třicetiletá válkaZačíná pražskou defenestrací, končí vestfálským mírem. Německo ztrácí až třetinu obyvatel, Švédsko a Francie sílí, Nizozemí a Švýcarsko získávají nezávislost. Zásada státní suverenity.
1649Poprava Karla I.Anglická revoluce: parlament v čele s Cromwellem vítězí nad králem a zřizuje republiku. Monarchie se vrací 1660, ale po „slavné revoluci“ 1688 a Listině práv 1689 vládne parlament.
1661 až 1715Ludvík XIV.„Stát jsem já.“ Král Slunce vládne osobně 54 let (celkem 72), staví Versailles a vede čtyři velké války. Vzor absolutismu pro celou Evropu.
1683Turci před VídníDruhé obléhání končí porážkou, když dorazí Jan III. Sobieski s Poláky. Habsburkové pak do roku 1699 dobývají Uhry; turecký ústup z Evropy začíná.
1687Newtonova PrincipiaZákony pohybu a gravitace vysvětlují pád jablka i oběh planet týmiž rovnicemi. Vrchol vědecké revoluce, kterou začal Koperník a pokračovali Galileo a Kepler.
1703Petr Veliký zakládá PetrohradRusko se otevírá Evropě, buduje loďstvo a u Poltavy (1709) poráží Švédsko. Roku 1721 se Petr prohlašuje imperátorem.
1740 až 1763Války o Slezsko a sedmiletá válkaFridrich II. Pruský bere Marii Terezii Slezsko. Sedmiletá válka (1756 až 1763) je první světová: bojuje se v Evropě, Americe i Indii, Británie získává Kanadu a Indii.
1769Wattův parní strojVylepšený stroj s odděleným kondenzátorem pohání nejdřív čerpadla, pak přádelny a od roku 1804 lokomotivu. Průmyslová revoluce začíná v Anglii.
1776Deklarace nezávislosti4. července vyhlašuje třináct kolonií nezávislost na Británii. Válka končí kapitulací u Yorktownu (1781) a mírem v Paříži (1783); ústava z roku 1787 zavádí prezidentský systém, prvním prezidentem je Washington (1789).
1789Dobytí Bastily14. července začíná Francouzská revoluce. Deklarace práv člověka a občana (srpen), zrušení monarchie (1792), poprava Ludvíka XVI. (21. ledna 1793), jakobínský teror (1793 až 1794).
1804Napoleon císařemKorunuje se sám v Notre-Dame. Občanský zákoník (Code civil) přežije jeho pád a stane se vzorem evropského práva. Roku 1806 zaniká Svatá říše římská.
1805Trafalgar a SlavkovNelson ničí francouzsko-španělské loďstvo (21. října), Napoleon u Slavkova na Moravě poráží Rusy a Rakušany (2. prosince). Británie vládne moři, Francie pevnině.
1812Tažení do RuskaZ 600 tisíc vojáků Velké armády se vrací zlomek. Následuje bitva národů u Lipska (1813), Elba (1814), sto dní a Waterloo (18. června 1815), Svatá Helena.
1815Vídeňský kongresMetternich a spol. kreslí mapu Evropy a Svatou aliancí drží revoluce v šachu. Britské „století míru“ a průmysl, zároveň nezávislost Latinské Ameriky (1810 až 1825, Bolívar, San Martín).
1830První železnice pro cestujícíLiverpool až Manchester se Stephensonovou lokomotivou. Do roku 1850 má Evropa 23 tisíc kilometrů tratí; telegraf (Morse 1844) zrychlí zprávy z týdnů na minuty.
1848Jaro národůRevoluce v Paříži, Vídni, Berlíně, Praze, Budapešti a Itálii. Většinou potlačené, ale zrušení poddanství v Rakousku zůstává. Marx a Engels vydávají Komunistický manifest.
1859Darwin: O původu druhůEvoluce přírodním výběrem. V témže roce první ropný vrt v Pensylvánii; o šest let později Mendel v Brně formuluje zákony dědičnosti.
1861Itálie sjednocena, Rusko ruší nevolnictvíViktor Emanuel II. králem Itálie (Garibaldi, Cavour), Řím připojen 1870. Alexandr II. osvobozuje 23 milionů ruských nevolníků.
1861 až 1865Americká občanská válkaSever proti Jihu o otroctví a jednotu Unie. Lincoln osvobozuje otroky (1863), Gettysburg, Lee kapituluje u Appomattoxu (9. dubna 1865), Lincoln je zavražděn o pět dní později. 620 tisíc mrtvých.
1868Reformy MeidžiJaponsko po 250 letech izolace za jednu generaci zavádí západní armádu, průmysl a školství. Roku 1905 porazí Rusko, první asijské vítězství nad evropskou velmocí.
1871Německé císařstvíPo vítězství nad Francií (Sedan 1870) je Vilém I. vyhlášen císařem ve Versailles. Bismarck sjednotil Německo „krví a železem“; Francie ztrácí Alsasko-Lotrinsko a chystá odvetu.
1876 až 1886Telefon, žárovka, automobilBell (1876), Edison (1879), Benz (1886). Druhá průmyslová revoluce: ocel, elektřina, chemie, spalovací motor. Roku 1895 Röntgen, Marconi a bratři Lumièrové.
1884 až 1885Berlínská konferenceEvropské mocnosti si rozdělují Afriku; do roku 1914 zůstávají nezávislé jen Etiopie a Libérie. Británie vládne čtvrtině světa, „říši, nad níž slunce nezapadá“.
1903 až 1905Letadlo a relativitaBratři Wrightové 17. prosince 1903 u Kitty Hawk. Einstein v roce 1905 publikuje speciální teorii relativity a E = mc². V Rusku první revoluce, car povoluje dumu.
1914Sarajevo a světová válka28. června je zavražděn František Ferdinand, 28. července Rakousko vyhlašuje válku Srbsku, do týdne je ve válce celá Evropa. Zákopy, plyn, tanky; 10 milionů padlých vojáků.
1917Ruské revoluce a Amerika ve válceÚnor svrhává cara, listopad (7. 11.) přináší Leninovy bolševiky k moci. USA vstupují do války (6. dubna). Rusko uzavírá mír v Brestu Litevském (březen 1918).
1918 až 1919Příměří a Versailles11. listopadu 1918 zbraně utichají. Zanikají Rakousko-Uhersko, Osmanská a Německá říše, vznikají Československo, Polsko, Jugoslávie. Versailleská smlouva (28. června 1919) ukládá Německu reparace; Společnost národů.
1922Mussolini a vznik SSSRPochod na Řím (říjen) přináší první fašistickou vládu. 30. prosince vzniká Svaz sovětských socialistických republik; po Leninově smrti (1924) vládne Stalin.
1929Krach na newyorské burze„Černý čtvrtek“ 24. října spouští světovou hospodářskou krizi. Nezaměstnanost v USA a Německu přesahuje čtvrtinu; Rooseveltův New Deal (1933), v Německu Hitler.
1933Hitler kancléřem30. ledna. Po požáru Říšského sněmu zmocňovací zákon, zákaz stran, první koncentrační tábor v Dachau. Norimberské zákony (1935), Anschluss Rakouska (březen 1938), Mnichov (září 1938), křišťálová noc (listopad 1938).
1936 až 1939Španělská občanská válkaFranco s pomocí Hitlera a Mussoliniho poráží republiku; Guernica (1937), mezinárodní brigády. Zkouška zbraní před světovou válkou.
1939Začátek druhé světové válkyPakt Molotov–Ribbentrop (23. srpna) dělí Polsko. 1. září Německo útočí, 3. září vyhlašují válku Británie a Francie. Roku 1940 padá Francie, Británie odolá letecké bitvě.
1941Barbarossa a Pearl Harbor22. června Německo napadá SSSR, 7. prosince Japonsko útočí na Havaj a USA vstupují do války. Válka je od této chvíle světová. Ve Wannsee (leden 1942) nacisté plánují vyvraždění Židů.
1942 až 1943Obrat: Stalingrad, El Alamejn, MidwayŠestá armáda kapituluje 2. února 1943, Rommel je poražen v Africe, americké loďstvo v Pacifiku. Kursk (červenec 1943) je největší tanková bitva dějin. Mussolini je svržen.
1944Den D6. června se spojenci vyloďují v Normandii; Rudá armáda v operaci Bagration ničí skupinu armád Střed. Varšavské a slovenské povstání, osvobození Paříže (srpen).
1945Konec války, atomová bomba, OSNJalta (únor), Hitlerova sebevražda (30. dubna), kapitulace Německa (8. května), Hirošima (6. srpna) a Nagasaki (9. srpna), kapitulace Japonska (2. září). Charta OSN platí od 24. října. 60 až 80 milionů mrtvých.
1947Studená válka a konec impériíTrumanova doktrína a Marshallův plán; Indie a Pákistán nezávislé (15. srpna). Roku 1948 vzniká Izrael, komunisté berou Prahu, Sověti blokují Berlín.
1949NATO, dvě Německa, rudá ČínaSeveroatlantická smlouva (4. dubna), Spolková republika (květen) a NDR (říjen), Mao vyhlašuje Čínskou lidovou republiku (1. října). SSSR zkouší atomovou bombu.
1950 až 1953Korejská válkaSever podporovaný Čínou proti Jihu s vojsky OSN. Příměří na 38. rovnoběžce trvá dodnes. 5. března 1953 umírá Stalin.
1956Maďarsko a SuezChruščov odsuzuje Stalina (únor), sovětské tanky potlačují maďarské povstání (listopad). Britsko-francouzský útok na Egypt kvůli Suezu ztroskotá na odporu USA a SSSR.
1957Sputnik a Římské smlouvy4. října první družice; kosmické závody vrcholí Gagarinem (12. dubna 1961) a Apollem 11 na Měsíci (20. července 1969). Šest států zakládá Evropské hospodářské společenství.
1961 až 1962Berlínská zeď a Kuba13. srpna 1961 NDR uzavírá Berlín. V říjnu 1962 kubánská raketová krize přivádí svět nejblíž jaderné válce; Chruščov rakety stahuje.
1964 až 1975Vietnamská válkaPo incidentu v Tonkinském zálivu posílají USA půl milionu vojáků. Ofenziva Tet (1968) obrací americké veřejné mínění; Saigon padá 30. dubna 1975.
1968Rok nepokojůZavraždění Martina Luthera Kinga (duben), studentské bouře v Paříži (květen), Pražské jaro a invaze vojsk Varšavské smlouvy (21. srpna).
1973Ropná krizePo jomkipurské válce arabské státy zastaví dodávky. Cena ropy se zčtyřnásobí, konec poválečného boomu. Rok 1974: Watergate, Nixon odstupuje.
1979Írán a AfghánistánIslámská revoluce svrhává šáha, ajatolláh Chomejní. V prosinci SSSR vstupuje do Afghánistánu, deset let války, které říši vyčerpají. Thatcherová v Británii, o dva roky později Reagan.
1985GorbačovPerestrojka a glasnosť. Černobyl (26. dubna 1986) ukáže, jak systém nefunguje; smlouva INF (1987) začíná odzbrojení.
1989Pád železné oponyPolské volby (červen), maďarská hranice (září), Berlínská zeď (9. listopadu), sametová revoluce (17. listopadu), Rumunsko (prosinec). V Číně armáda 4. června potlačí protesty na Tchien-an-men.
1991Zánik Sovětského svazuNěmecko sjednoceno (3. října 1990), válka v Zálivu (leden až únor), srpnový puč v Moskvě selhává, 26. prosince SSSR zaniká. Začínají války v Jugoslávii (1991 až 1995, Srebrenica, Dayton).
1993Evropská unieMaastrichtská smlouva platí od 1. listopadu 1993, euro od 1999 (hotovost 2002). Roku 2004 vstupuje deset států včetně Česka. Mandela prezidentem Jihoafrické republiky (1994); genocida ve Rwandě.
200111. záříAl-Káida útočí na Světové obchodní centrum a Pentagon, přes 2 900 mrtvých. Válka v Afghánistánu (od října 2001) a v Iráku (od března 2003).
2008Finanční krizePád banky Lehman Brothers (15. září) spouští nejhlubší recesi od 30. let. Obama prvním černošským prezidentem USA.
2011Arabské jaroOd Tuniska přes Egypt po Libyi a Sýrii, kde začíná občanská válka. Jaderná havárie ve Fukušimě (11. března) po zemětřesení a tsunami.
2014Rusko anektuje KrymPo svržení ukrajinského prezidenta Janukovyče. Válka na Donbasu; ve stejném roce Islámský stát vyhlašuje chalífát v Iráku a Sýrii.
2016Brexit a TrumpBritové hlasují pro odchod z EU (23. června, odchod 31. ledna 2020), Donald Trump vítězí v amerických volbách. Rok předtím migrační krize v Evropě a Pařížská dohoda o klimatu.
2020Pandemie covidu-19WHO vyhlašuje pandemii 11. března. Uzavřené hranice a školy, přes sedm milionů potvrzených úmrtí, první vakcíny mRNA do roka.
2022Ruská invaze na Ukrajinu24. února začíná největší válka v Evropě od roku 1945. Finsko (2023) a Švédsko (2024) vstupují do NATO. V říjnu 2023 útok Hamásu na Izrael a válka v Gaze.
státy a panovníci války a revoluce kultura a náboženství věda a hospodářství

Kapitola 2 · Mapa času

Jak se dějiny dělí a počítají

Historici dělí čas do epoch podobně jako geologové do period, jen hranice jsou domluvené a liší se podle země. Kvízy se ptají na tři věci: kdy která epocha začíná, proč právě tam a jak se počítá letopočet, když se každá kultura počítala od něčeho jiného.

EpochaOdDoHranice a proč
Pravěkasi 3 mil. let př. n. l.3300 až 3000 př. n. l.Od prvních kamenných nástrojů po vznik písma. Dělí se podle materiálu nástrojů: doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit), bronzová, železná. V různých částech světa končí v různé době; ve střední Evropě až s Římany nebo s příchodem křesťanství.
Starověk3300 př. n. l.476Od písma po pád západořímské říše. Zahrnuje Mezopotámii, Egypt, Indii, Čínu, Řecko a Řím. Někdy se závěr od roku 300 do 600 vyčleňuje jako pozdní antika.
Středověk4761492Raný (do asi 1000), vrcholný (1000 až 1300), pozdní (1300 až 1492). Alternativní konce: 1453 (pád Konstantinopole), 1517 (reformace), 1500 (zaokrouhleno). Pojem zavedli humanisté, kteří epochu mezi antikou a sebou považovali za „temný“ mezičas.
Novověk14921789 nebo 1914Objevy, reformace, absolutismus, osvícenství. V české tradici raný novověk končí Francouzskou revolucí; v anglosaské se „early modern“ táhne do 1800 a „modern“ dál.
Moderní dějiny1789 (1914)dnes„Dlouhé 19. století“ (1789 až 1914) a „krátké 20. století“ (1914 až 1991) podle historika Erica Hobsbawma. Po roce 1991 se mluví o soudobých dějinách.

Letopočty: od čeho se počítá

  • Křesťanský (náš) letopočet od domnělého narození Krista; zavedl ho mnich Dionysius Exiguus roku 525, rozšířil se až v karolinské době. Rok nula neexistuje: po 1 př. n. l. následuje rok 1.
  • Řekové počítali olympiády od roku 776 př. n. l., Římané „od založení Města“ (753 př. n. l.) a podle konzulů.
  • Židovský kalendář počítá od stvoření světa (3761 př. n. l.); rok 2026 je 5786/5787.
  • Islámský od hidžry (622) v lunárních letech, které jsou o 11 dní kratší; rok 2026 je 1447/1448.
  • Byzantský od stvoření světa (5509 př. n. l.), používal se v Rusku do Petra Velikého (1700).

Kalendáře

  • Juliánský zavedl Caesar roku 46 př. n. l.: 365 dní a přestupný rok každé čtyři roky. Do 16. století se opozdil o deset dní.
  • Gregoriánský vyhlásil papež Řehoř XIII. roku 1582: po 4. říjnu následoval 15. říjen. Čechy přijaly 1584, protestantské Německo 1700, Británie 1752, Rusko až 1918 (proto je „říjnová“ revoluce 7. listopadu).
  • Francouzský revoluční kalendář platil 1793 až 1805: rok I od vyhlášení republiky, měsíce vendémiaire, brumaire, thermidor a další.
  • Zkratky: př. n. l. (před naším letopočtem) = př. Kr. = BC; n. l. = po Kr. = AD (anno Domini).

Co se plete

  • Století: 18. století je 1701 až 1800, 20. století 1901 až 2000. Rok 1789 patří do 18. století.
  • Doba temna je označení pro raný středověk (a v Čechách pro dobu pobělohorskou), ale historici je dnes odmítají.
  • Antika = řecký a římský starověk, nikoli celý starověk. Egypt je starověk, ne antika.
  • Pravěk je i to, co se dělo v Čechách do 9. století, protože chybí písemné prameny; ve stejnou dobu má Byzanc už tisíc let dějin.

Mezitím v českých zemích

  • 3300 př. n. l. Když v Sumeru vzniká písmo, jsou Čechy neolitická krajina zemědělců (kultura nálevkovitých pohárů); písmo se sem dostane až s Cyrilem a Metodějem roku 863, tedy o 4 100 let později.
  • 476 Pád Říma zastihuje české země prázdné: Germáni (Langobardi) odcházejí, Slované přijdou v 6. století.
  • 1492 V Čechách vládne Vladislav Jagellonský a osm let nato vydá Vladislavské zřízení zemské.
  • 1789 Rok po nástupu Leopolda II.; v Čechách dozníváme josefinské reformy a začíná národní obrození.
Stonehenge (3000 až 2000 př. n. l.)
Stonehenge (3000 až 2000 př. n. l.)Kamenný kruh v jižní Anglii, stavěný ve fázích po tisíc let; patní kámen míří k východu slunce o letním slunovratu.

Kapitola 3 · Pravěk a starověk

Pravěk: od kamene ke kovu

Devadesát devět procent lidské minulosti je pravěk: doba bez písma, kterou známe jen z nálezů. Člověk v ní ovládl oheň, opustil Afriku, přežil dobu ledovou, vynalezl zemědělství, keramiku, kolo a kov. Kvízy se ptají hlavně na tři věci: pořadí dob podle materiálu, neolitickou revoluci a slavné nálezy.

3,3 mil. letPrvní kamenné nástrojeLomekwi v Keni; od 2,6 milionu let oldowanské sekáče, spojované s rodem Homo. Začíná starší doba kamenná, paleolit.
1,9 mil. letHomo erectusPrvní člověk s dnešními proporcemi těla. Jako první opouští Afriku (Gruzie, Jáva, Čína) a nejpozději před 400 tisíci lety zvládá oheň. Pěstní klín zůstává jeho nástrojem milion let.
300 tis. letHomo sapiensNejstarší nálezy z Džabal Irhúd v Maroku. Z Afriky se rozšíří před 70 až 60 tisíci lety, do Austrálie dorazí před 65 až 50 tisíci, do Evropy před 45 tisíci lety.
40 tis. letUmění a zánik neandertálcůJeskynní malby (Chauvet 36 tis., Lascaux 17 tis., Altamira), venuše, flétny z kostí. V Evropě zůstává jediný druh člověka; Evropané v sobě nesou jedno až dvě procenta neandertálských genů.
29 až 25 tis. letLovci mamutůGravettien: Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Pavlov. Věstonická venuše je nejstarší keramická soška světa. Vrchol poslední doby ledové před 21 tisíci lety, hladina moří o 120 metrů níž.
15 tis. letOsídlení Ameriky a domestikace psaLidé přecházejí po souši přes Beringovu úžinu (podle novějších nálezů možná dřív). Pes je prvním ochočeným zvířetem, mnohem dřív než hospodářská zvířata.
11,7 tis. letKonec doby ledovéZačíná holocén a s ním mezolit, střední doba kamenná: lovci a sběrači v lesnaté krajině, luk a šíp, mikrolity, první čluny.
10 tis. let př. n. l.Neolitická revoluceV úrodném půlměsíci (Levanta, Anatolie, Mezopotámie) lidé začínají pěstovat pšenici a ječmen a chovat ovce a kozy. Nezávisle vzniká zemědělství v Číně (rýže, proso), Mexiku (kukuřice), Andách (brambory) a Nové Guineji.
9500 př. n. l.Göbekli TepeKamenné kruhy s reliéfy v jihovýchodním Turecku, nejstarší monumentální stavba světa, starší než zemědělství v okolí. Jericho (9000 př. n. l.) je nejstarší opevněné sídliště, Çatalhöyük (7500) první „město“ s tisíci obyvateli.
7000 př. n. l.Keramika a tkaníV Evropě nastupují s neolitem; v Japonsku (kultura Džómon) a Číně je keramika mnohem starší, až 16 tisíc let. Do střední Evropy přichází zemědělství kolem 5500 př. n. l. (kultura s lineární keramikou).
5000 př. n. l.MěďEneolit, doba měděná. Ötzi, muž z ledovce (3300 př. n. l.), nesl měděnou sekeru. V Mezopotámii se objevují první města (Eridu, Uruk) a zavlažování.
3500 př. n. l.Kolo, pluh a bronzKolo doložené v Mezopotámii i střední Evropě (Bronocice v Polsku, 3500 př. n. l.). Bronz, slitina mědi a cínu, se rozšíří kolem 3300 př. n. l. na Blízkém východě a 2200 př. n. l. ve střední Evropě (únětická kultura).
3000 až 2000 př. n. l.StonehengeKamenný kruh v jižní Anglii stavěný v několika fázích. Megalitické stavby (menhiry, dolmeny) vznikají podél atlantického pobřeží od Portugalska po Skotsko; Newgrange v Irsku je starší než pyramidy.
1200 př. n. l.ŽelezoChetité je ovládají už kolem 1500 př. n. l., po kolapsu doby bronzové se rozšíří. Ve střední Evropě doba halštatská (800 až 450 př. n. l.) a laténská (450 př. n. l. až přelom letopočtu), doba Keltů.
4. století př. n. l.Keltové ve střední EvropěV Čechách kmen Bójů, podle něhož se země jmenuje Bohemia. Oppida (Závist, Stradonice), mince, hrnčířský kruh, železné nástroje. Na přelomu letopočtu je vystřídají Germáni.

Doby podle materiálu

  • Paleolit (starší doba kamenná): od prvních nástrojů do konce doby ledové, 11 700 let.
  • Mezolit (střední): lovci v lesích holocénu, ve střední Evropě 9500 až 5500 př. n. l.
  • Neolit (mladší): zemědělství, keramika, stálé vesnice, broušené nástroje.
  • Eneolit (pozdní doba kamenná, doba měděná): 4400 až 2200 př. n. l. u nás.
  • Doba bronzová: 2200 až 800 př. n. l. ve střední Evropě (v Egyptě od 3300).
  • Doba železná: halštatská a laténská, do přelomu letopočtu; pak doba římská a stěhování národů.

Slavné nálezy

  • Lucy (1974, Etiopie): Australopithecus afarensis, 3,2 milionu let.
  • Turkanský chlapec (1984, Keňa): Homo erectus, 1,6 milionu let.
  • Neandertálec (1856, údolí Neander u Düsseldorfu), první rozpoznaný fosilní člověk.
  • Věstonická venuše (1925), Ötzi (1991, Ötztalské Alpy), Lascaux (1940, objevili čtyři chlapci se psem).
  • Terakotová armáda (1974) a Tutanchamonova hrobka (1922, Howard Carter) jsou už starověk.

Co se plete

  • Lidé a dinosauři se nikdy nepotkali; dělí je 63 milionů let.
  • Neandertálci nejsou naši předci, ale sesterský druh, s nímž jsme se křížili.
  • Pravěk nekončí všude stejně: v Egyptě 3000 př. n. l., v Čechách v 9. století, v Austrálii 1788.
  • Bronz je měď s cínem, ne se zinkem (to je mosaz).

Mezitím v českých zemích

  • 700 tis. let Nejstarší stopy člověka na našem území: Přezletice u Prahy a Beroun (Homo erectus).
  • 29 tis. let Dolní Věstonice: lovci mamutů, venuše, trojhrob. Jedno z nejvýznamnějších paleolitických nalezišť Evropy.
  • 5500 př. n. l. První zemědělci (Bylany u Kutné Hory), dlouhé domy, kultura s lineární keramikou.
  • 2200 př. n. l. Únětická kultura (Únětice u Prahy) dává jméno počátku doby bronzové ve střední Evropě.
  • 4. stol. př. n. l. Keltové (Bójové), oppida Závist a Stradonice; přelom letopočtu Markomani a král Marobud.
Jeskyně Lascaux (asi 17 000 let)
Jeskyně Lascaux (asi 17 000 let)Sál býků v jihozápadní Francii; objevili ho v roce 1940 čtyři chlapci se psem. Vrchol paleolitického umění.
Stonehenge (3000 až 2000 př. n. l.)
Stonehenge (3000 až 2000 př. n. l.)Kamenný kruh v jižní Anglii, stavěný ve fázích po tisíc let; patní kámen míří k východu slunce o letním slunovratu.

Kapitola 4 · Pravěk a starověk

Mezopotámie a Egypt

Dvě říční civilizace, kde začínají psané dějiny. Mezi Eufratem a Tigridem se vystřídají Sumerové, Akkadové, Babyloňané, Asyřané a Peršané; na Nilu vládne třicet dynastií faraonů skoro tři tisíce let. Odsud je písmo, kolo, zákoník, kalendář, hodina o šedesáti minutách i pyramidy.

UrukUrBabylonNiniveAššurSúsyPersepolisJeruzalémDamašekTýrosKadešChattušašMemfis a GízaThébyAsuánAlexandrieAmarnaTrójaAthényUgaritEkbatanaStředozemní mořeRudé mořePerský zálivKaspické mořeČerné mořeMEZOPOTÁMIEEGYPTArabská poušťPERSIEChetitéUrartu
Úrodný půlměsíc (oranžově) a údolí Nilu s nejstaršími městy. Podklad: dnešní pobřeží a hranice (Natural Earth), polohy měst podle archeologických lokalit.
3500 př. n. l.Uruk, první městoSumerské městské státy (Uruk, Ur, Lagaš, Kiš) se zikkuraty, chrámovým hospodářstvím a od 3300 př. n. l. písmem. Epos o Gilgamešovi, králi Uruku, je nejstarší literární dílo světa.
3100 př. n. l.Narmer sjednocuje EgyptNarmerova paleta zobrazuje krále s korunami Horního i Dolního Egypta. Sídlem se stává Mennofer (Memfis). Archaická doba, 1. a 2. dynastie.
2686 až 2181 př. n. l.Stará říše: doba pyramidDžoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře (architekt Imhotep, 2650), Snofruovy pyramidy v Dahšúru, Chufu (Cheops), Rachef (Chefren) a Menkaure (Mykerinos) v Gíze, Sfinga. Říše se rozpadá hladomorem a slabostí králů.
2334 př. n. l.Sargon AkkadskýPrvní říše dějin spojuje Sumer a Akkad. Jeho vnuk Narám-Sín se prohlašuje bohem. Po zániku (asi 2150) následuje sumerská renesance za třetí dynastie z Uru (2112 až 2004), pak nájezd Elamitů.
2055 až 1650 př. n. l.Střední říšeZnovusjednocení z Théb za Mentuhotepa II. Klasická egyptská literatura, tažení do Núbie. Ukončí ji vpád Hyksósů, kteří přivezou koně a válečný vůz.
1792 až 1750 př. n. l.ChammurapiŠestý král starobabylonské dynastie sjednocuje Mezopotámii. Zákoník s 282 články na dioritové stéle: odstupňované tresty podle stavu, „oko za oko“, ceny, mzdy, nájmy. Babylon se stává největším městem světa.
1550 až 1069 př. n. l.Nová říšeAhmose vyhání Hyksósy, Egypt se stává říší až k Eufratu. Hatšepsut (žena faraon), Thutmose III. (Megiddo, 1457), Amenhotep III., Achnaton (Aton, Amarna, Nefertiti), Tutanchamon, Ramesse II. (Abú Simbel), Ramesse III. odráží mořské národy.
1274 př. n. l.KadešRamesse II. proti chetitskému Muvatallimu na Orontu. Chetitská říše (1650 až 1180, hlavní město Chattušaš) je první, kdo tavil železo. Mírová smlouva z roku 1259 visí v kopii v sídle OSN.
911 až 609 př. n. l.Novoasyrská říšePrvní skutečná vojenská velmoc: železné zbraně, obléhací stroje, deportace celých národů (izraelské kmeny 722). Sargon II., Sinacherib (Ninive), Aššurbanipal (knihovna 30 tisíc tabulek). Zaniká pádem Ninive (612).
605 až 562 př. n. l.Nabukadnezar II.Novobabylonská říše: Ištařina brána, zikkurat Etemenanki (předloha babylonské věže), visuté zahrady. 586 boří Jeruzalém a odvádí Židy. Roku 539 město bez boje bere Kýros.
550 až 330 př. n. l.Perská říše AchaimenovcůKýros II. Veliký (Médie, Lýdie, Babylon), Kambýsés (Egypt 525), Dareios I. (Persepolis, satrapie, královská cesta, mince dareikos, tažení proti Řekům), Xerxés. Tolerance k náboženstvím, aramejština jako úřední jazyk. Padne Alexandrovi.
332 př. n. l.Alexandr v EgyptěZakládá Alexandrii. Po jeho smrti vládne dynastie Ptolemaiovců (305 až 30): Múseion a knihovna, maják na Faru, Rosettská deska (196). Kleopatra VII. je poslední; po Actiu (31) se Egypt stává římskou provincií.

Co dal světu Sumer a Babylon

  • Klínové písmo (3300 př. n. l.), rozluštil Henry Rawlinson podle Bísotúnského nápisu (1840s).
  • Šedesátková soustava: 60 minut, 60 sekund, 360 stupňů kruhu, 12 měsíců.
  • Kolo, hrnčířský kruh, zavlažovací kanály, pivo, první školy (edubba) a první epos.
  • Zákoníky: Ur-Nammu (2100 př. n. l.) je starší než Chammurapi.
  • Babylonská astronomie: předpovědi zatmění, zvěrokruh, sedmidenní týden.

Co dal světu Egypt

  • Hieroglyfy (od 3200 př. n. l.), rozluštil Champollion 1822 podle Rosettské desky (nalezena 1799 Napoleonovými vojáky).
  • Sluneční kalendář s 365 dny, základ juliánského a našeho.
  • Papyrus (odtud „papír“), geometrie pro vyměřování polí po záplavách, lékařské papyry, mumifikace.
  • Tři koruny, tři říše (Stará, Střední, Nová), 30 dynastií podle kněze Manehta (3. století př. n. l.).
  • Tutanchamonova hrobka (KV62) nalezena Howardem Carterem 4. listopadu 1922 v Údolí králů.
ŘíšeKdyHlavní městoZnámé jméno
Sumerské městské státy3500 až 2334 př. n. l.Uruk, Ur, LagašGilgameš
Akkadská říše2334 až 2154 př. n. l.AkkadSargon
Starobabylonská říše1894 až 1595 př. n. l.BabylonChammurapi
Chetitská říše1650 až 1180 př. n. l.ChattušašŠuppiluliuma I.
Novoasyrská říše911 až 609 př. n. l.Aššur, NiniveAššurbanipal
Novobabylonská říše626 až 539 př. n. l.BabylonNabukadnezar II.
Perská říše550 až 330 př. n. l.Persepolis, SúsyKýros, Dareios, Xerxés
Egypt: Stará říše2686 až 2181 př. n. l.MennoferChufu (Cheops)
Egypt: Střední říše2055 až 1650 př. n. l.ThébySenusret III.
Egypt: Nová říše1550 až 1069 př. n. l.ThébyRamesse II., Tutanchamon

Mezitím v českých zemích

  • 2600 př. n. l. Stavitelé pyramid mají v Čechách současníky v kultuře se šňůrovou keramikou a zvoncovitých pohárů; kov se teprve rozbíhá.
  • 1800 př. n. l. Chammurapiho současníkem je únětická kultura s bronzovými dýkami a hřivnami; žádné písmo, žádný stát.
  • 1200 př. n. l. Kolaps doby bronzové na východě; u nás knovízská kultura a popelnicová pole.
  • 500 př. n. l. Když Dareios staví Persepolis, začíná v Čechách doba laténská a přicházejí Keltové.
Standarta z Uru (asi 2600 př. n. l.)
Standarta z Uru (asi 2600 př. n. l.)Mozaika z lastur a lapisu z královského pohřebiště v Uru; válečná strana ukazuje sumerské vozy a vojáky.
Chammurapiho zákoník (asi 1750 př. n. l.)
Chammurapiho zákoník (asi 1750 př. n. l.)Dioritová stéla s 282 paragrafy, nahoře král přijímá zákon od boha Šamaše. Nalezena v Súsách 1901, dnes v Louvru.
Velká pyramida v Gíze (asi 2560 př. n. l.)
Velká pyramida v Gíze (asi 2560 př. n. l.)Hrobka faraona Chufua, 146 metrů, 2,3 milionu bloků. Jediný ze sedmi divů světa, který stojí dodnes.
Rosettská deska (196 př. n. l.)
Rosettská deska (196 př. n. l.)Stejný dekret hieroglyfy, démotickým písmem a řecky; klíč, kterým Champollion roku 1822 rozluštil hieroglyfy.
Tutanchamonova maska (asi 1323 př. n. l.)
Tutanchamonova maska (asi 1323 př. n. l.)Jedenáct kilogramů zlata z hrobky KV62, kterou Howard Carter otevřel 4. listopadu 1922 v Údolí králů.

Kapitola 5 · Pravěk a starověk

Indie, Čína a Amerika

Starověk se neodehrával jen kolem Středozemního moře. Na Indu vzkvétala města s kanalizací dřív než Athény, Čína se sjednotila v době punských válek a vládla si sama až do 20. století, a v Americe vznikaly pyramidy bez kola, železa a tažných zvířat. Tyto civilizace se s Evropou skoro nesetkaly, přesto z nich máme číslice, papír, kompas, střelný prach, kukuřici a brambory.

2600 až 1900 př. n. l.Harappská civilizaceMohendžodaro a Harappa na Indu (dnešní Pákistán): plánovaná města s kanalizací, cihly jednotných rozměrů, nerozluštěné písmo. Zanikla patrně změnou toku řek.
1600 až 1046 př. n. l.Dynastie ŠangPrvní doložená čínská dynastie: bronzové nádoby, věštebné kosti s nejstaršími čínskými znaky, hlavní město Anyang. Vystřídá ji Čou (1046 až 256), nejdelší dynastie, s „mandátem nebes“.
1500 až 500 př. n. l.Védy a árijská IndieIndoevropští Árjové přinášejí sanskrt, védské hymny a kastovní systém (bráhmani, kšatrijové, vaišjové, šúdrové). Kolem 500 př. n. l. vznikají upanišady, buddhismus (Siddhártha Gautama) a džinismus.
1200 až 400 př. n. l.Olmékové„Matka mezoamerických kultur“ na pobřeží Mexického zálivu: obří kamenné hlavy, kaučukový míč, kalendář, snad i první písmo Ameriky. Ve stejné době v Andách kultura Chavín.
551 až 479 př. n. l.KonfuciusUčitel z Lu v době „jara a podzimu“, kdy se říše Čou rozpadá na válčící státy. Jeho úcta k řádu, rodině a vzdělání zůstane státní naukou Číny dva tisíce let. Současníci: Lao-c' (taoismus), Sun-c' (Umění války).
321 až 185 př. n. l.Maurjovská říšeČandragupta sjednocuje severní Indii po Alexandrově odchodu. Jeho vnuk Ašóka (268 až 232) po krvavé válce přijímá buddhismus, dává tesat edikty do skal a sloupů a vysílá misie na Cejlon. Ašókův sloup je ve znaku Indické republiky.
221 př. n. l.Čchin Š'-chuang-tiPrvní císař. Sjednocuje písmo, míry, váhy, měnu i rozchod vozů, pálí knihy, spojuje valy do Velké zdi, nechává si vybudovat hrobku s 8 000 terakotovými vojáky (objevena 1974 u Si-anu). Dynastie vydrží jen 15 let.
206 př. n. l. až 220Dynastie ChanZlatý věk, podle něhož si Číňané dodnes říkají Chanové. Konfucianismus státní naukou, úřednické zkoušky, Hedvábná stezka (od 130 př. n. l.), papír (Cchaj Lun, 105), seismograf, historik S'-ma Čchien. Současník Říma, s nímž si vyměňuje hedvábí za sklo a stříbro.
250 až 900Klasická doba MayůMěstské státy Tikal, Palenque, Copán, Calakmul na Yucatánu a v Guatemale: jediné plné písmo Ameriky, kalendář s nulou, astronomie, stupňovité pyramidy. Kolem roku 900 jižní města opouštějí, Chichén Itzá kvete dál.
320 až 550Guptovská říšeKlasický věk Indie: desítková soustava s nulou (matematik Árjabhata, 499), sanskrtské drama (Kálidása), chrámy v Adžantě. Rozvrátí ji Hunové. Arabové později převezmou „indické číslice“, Evropa jim říká arabské.
100 až 650TeotihuacánNejvětší město předkolumbovské Ameriky, 100 tisíc obyvatel, Pyramida Slunce (65 m). Aztékové ho o tisíc let později najdou opuštěné a pojmenují „místo, kde se lidé stávají bohy“.
618 až 907Dynastie TchangKosmopolitní Čína s hlavním městem Čchang-an (milion obyvatel, největší město světa). Poezie (Li Po, Tu Fu), tisk z dřevěných desek, jediná císařovna Wu Ce-tchien. Následuje Sung (960 až 1279): střelný prach, kompas, papírové peníze, pohyblivé písmo (1040).
1206 až 1526Dillíský sultanátMuslimská vláda nad severní Indií, kterou roku 1526 vystřídá Bábur a říše Mughalů (Akbar, Šáhdžahán a Tádž Mahal 1632 až 1653, Aurangzéb). Mughaly nahradí Britové, formálně až 1858.
1279 až 1368Mongolská dynastie JüanKublaj, Čingischánův vnuk, dobývá Čínu a přijímá Marka Pola. Po povstání ji vystřídá domácí dynastie Ming (1368 až 1644): Zakázané město, výpravy admirála Čeng Chea do Afriky (1405 až 1433), pak uzavření země.
1325 až 1521AztékovéZakládají Tenochtitlan na ostrově v jezeře Texcoco (dnešní Mexico City), 200 tisíc obyvatel, plovoucí zahrady, lidské oběti Huitzilopochtlimu. Poslední vládce Moctezuma II. umírá při Cortésově dobývání (1519 až 1521).
1438 až 1533InkovéŘíše Tawantinsuyu od Ekvádoru po Chile s centrem v Cuzcu: 40 tisíc km silnic, uzlové písmo kipu, Machu Picchu (kolem 1450), kamenné zdivo bez malty. Pizarro zajímá Atahualpu u Cajamarky (1532) a po výkupném ho popraví.
1644 až 1912Mandžuská dynastie ČchingPoslední čínská dynastie: největší rozsah Číny (Tibet, Sin-ťiang, Mongolsko), pak opiové války s Británií (1839 až 1842, Hongkong), povstání tchaj-pchingů (20 milionů mrtvých), boxerské povstání (1900). Padá revolucí 1911, poslední císař Pchu I abdikuje 1912.

Čínské dynastie v pořadí

  • Šang (1600 až 1046 př. n. l.), Čou (1046 až 256), období válčících států.
  • Čchin (221 až 206 př. n. l.), Chan (206 př. n. l. až 220), rozdělení (Tři říše).
  • Suej (581 až 618), Tchang (618 až 907), Sung (960 až 1279).
  • Jüan (mongolská, 1279 až 1368), Ming (1368 až 1644), Čching (mandžuská, 1644 až 1912).
  • Republika 1912, Čínská lidová republika od 1. října 1949.

Čtyři velké čínské vynálezy

  • Papír (Cchaj Lun, 105), do Evropy přes Araby ve 12. století.
  • Kompas (Sung, 11. století), v Evropě od 1190.
  • Střelný prach (9. století, Tchang), v Evropě od 13. století.
  • Knihtisk: deskotisk 7. století, pohyblivé písmo Pi Šeng kolem 1040, čtyři století před Gutenbergem.
  • Dále hedvábí, porcelán, papírové peníze, trakař, kolovrat, vrtání na zemní plyn.

Amerika před Kolumbem

  • Olmékové (1200 př. n. l.), Mayové (250 až 900), Toltékové, Aztékové (1325 až 1521): Mexiko a Střední Amerika.
  • Chavín, Nazca (obrazce), Moche, Tiwanaku, Inkové (1438 až 1533): Andy.
  • Bez kola pro dopravu, bez železa, bez koní a tažných zvířat (kromě lamy), přesto kalendář přesnější než evropský.
  • Dali světu kukuřici, brambory, rajčata, kakao, tabák, papriky, fazole, dýně, kaučuk.

Mezitím v českých zemích

  • 221 př. n. l. Když Čchin sjednocuje Čínu, staví Keltové v Čechách oppidum Závist nad Zbraslaví.
  • 105 Cchaj Lun vyrábí papír; v Čechách vládnou Markomani a Řím právě staví limes na Dunaji.
  • 800 Tchangský Čchang-an má milion obyvatel; Karel Veliký táhne proti Čechům (805 až 806), první písemná zmínka o Češích (Boemani, 805).
  • 1450 Inkové staví Machu Picchu; v Čechách zemský správce Jiří z Poděbrad drží zemi pohromadě.
Terakotová armáda (asi 210 př. n. l.)
Terakotová armáda (asi 210 př. n. l.)Osm tisíc vojáků v životní velikosti u hrobky prvního čínského císaře Čchin Š'-chuang-tiho; objevili je rolníci při kopání studny v roce 1974.
Čingischán (asi 1162 až 1227)
Čingischán (asi 1162 až 1227)Portrét z alba jüanských císařů, namalovaný desítky let po jeho smrti. Národní palácové muzeum v Tchaj-peji.

Kapitola 6 · Pravěk a starověk

Řecko: od Mykén po Alexandra

Řekové nevytvořili říši, ale stovky městských států, a přesto z nich máme demokracii, filozofii, divadlo, olympijské hry, dějepis, geometrii a abecedu, kterou právě čtete. Dějiny Řecka jdou od paláců doby bronzové přes temná staletí, archaickou kolonizaci a klasické Athény po Alexandra, který řeckou kulturu roznesl až k Indu.

PellaIssos 333Alexandrie 331Gaugaméla 331Babylon † 323Persepolis 330BaktraHydaspés 326Alexandrie EschatéGráníkos 334SiwaKaspické mořeArabské mořeArábiePERSIEGedrosieSkythovéINDIEIlýrie
Alexandrova říše po jeho smrti roku 323 př. n. l. a trasa tažení 334 až 324 př. n. l. Hranice jsou zjednodušené; podklad dnešní pobřeží.
2000 až 1450 př. n. l.Minojská KrétaPaláce v Knóssu, Faistu a Mallii, fresky s delfíny a býky, lineární písmo A (nerozluštěné). Pojmenována po bájném králi Mínóovi; Labyrint a Mínótauros jsou vzpomínkou na palác. Zánik urychlila erupce Théry (Santorini, asi 1600 př. n. l.).
1600 až 1200 př. n. l.MykényPrvní Řekové na pevnině: hradby z kyklopského zdiva, Lví brána, šachtové hroby se zlatými maskami (Schliemann 1876, „Agamemnonova maska“). Lineární písmo B je řečtina (rozluštil Ventris 1952). Trojská válka, pokud byla, patří sem (kolem 1200).
1200 až 800 př. n. l.Temná staletíPo kolapsu doby bronzové mizí písmo i paláce. Na konci se objevuje alfabeta převzatá od Féničanů (doplněná o samohlásky) a Homérovy eposy Ilias a Odysseia (asi 750 př. n. l.).
800 až 500 př. n. l.Archaická doba: polis a kolonizaceVznik městských států (polis). Řekové zakládají osady od Marseille (Massalia) přes Neapol a Syrakusy po Černomoří; Velké Řecko na Sicílii a v jižní Itálii. První olympijské hry 776. Sparta si podrobuje Messénii a stává se vojenským státem.
594 a 508 př. n. l.Solón a KleisthenésSolón ruší dluhové otroctví a dělí občany podle majetku; tyran Peisistratos vládne 546 až 527; Kleisthenés zavádí rovnost občanů, deset fýl, radu pěti set a ostrakismus. Rodí se athénská demokracie.
490 př. n. l.MarathónAthéňané pod Miltiadem porážejí Dareiovo vylodění. Posel Feidippidés podle legendy uběhne 42 km do Athén a padne; odtud maratonský běh.
480 až 479 př. n. l.Thermopyly, Salamína, PlatajeXerxés táhne s obřím vojskem. Leónidás se třemi sty Sparťany padne v Thermopylách, Themistoklés zničí perské loďstvo u Salamíny, u Plataj Řekové dorazí pozemní armádu. Perské nebezpečí končí, Athény zakládají délský spolek (478).
461 až 429 př. n. l.PeriklésZlatý věk Athén: Parthenon (447 až 432, Feidiás, Iktínos), tragédie Aischyla, Sofokla a Eurípida, komedie Aristofana, dějepis Hérodota a Thúkýdida, filozofie Sókrata. Placené úřady umožňují chudým podíl na vládě. Periklés umírá na mor roku 429.
431 až 404 př. n. l.Peloponéská válkaAthénský námořní spolek proti spartskému pozemnímu. Katastrofa athénské výpravy na Sicílii (415 až 413), Sparta s perskými penězi buduje loďstvo a u Aigospotamoi (405) Athény dorazí. Vláda třiceti tyranů, obnova demokracie 403, poprava Sókrata 399.
387 a 335 př. n. l.Platónova Akademie, Aristotelovo LykeionPlatón (žák Sókrata) zakládá první „univerzitu“, Aristotelés (žák Platóna, učitel Alexandra) druhou. Ve stejném století Hippokratés zakládá lékařství, Euklides sepíše geometrii (kolem 300) a Archimédés objeví zákon o vztlaku (3. století, Syrakusy).
338 př. n. l.ChaironeiaFilip II. Makedonský poráží Athény a Théby a sjednocuje Řecko pod svým vedením v korintském spolku. Roku 336 je zavražděn; dvacetiletý Alexandr dědí armádu s falangou a sarissami.
334 až 323 př. n. l.Alexandrovo taženíGráníkos (334), Issos (333), obléhání Týru, Egypt a založení Alexandrie (332 až 331), Gaugaméla (331), vypálení Persepole, tažení do Střední Asie a k Indu (Hydaspés 326). Vojsko odmítne jít dál. Alexandr umírá 10. června 323 v Babylonu, ve 32 letech.
323 až 30 př. n. l.HelénismusDiadochové si říši rozdělí: Ptolemaiovci v Egyptě, Seleukovci v Sýrii a Persii, Antigonovci v Makedonii. Řečtina se stává světovým jazykem od Marseille po Afghánistán, Alexandrie s knihovnou centrem vědy (Eukleidés, Eratosthenés změří obvod Země, Archimédés). Řím postupně vše pohltí; Egypt jako poslední roku 30 př. n. l.

Athény a Sparta

  • Athény: demokracie (sněm, rada pěti set, losované úřady), námořní moc, obchod, kultura. Občané asi 30 až 40 tisíc mužů, otroci, ženy a cizinci bez práv.
  • Sparta: dva králové, rada starších (gerúsia), pět eforů, vojenská výchova od sedmi let (agógé), heilóti obdělávají půdu. Bez hradeb, bez umění, bez mincí.
  • Obě obce spojily síly proti Peršanům a pak spolu válčily 27 let.

Sedm divů světa

  • Velká pyramida v Gíze (jediný dochovaný), visuté zahrady Semiramidiny v Babylonu, Diova socha v Olympii (Feidiás), Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos, maják na Faru u Alexandrie.
  • Seznam sestavili helénističtí učenci; pět ze sedmi je řeckých.

Co se plete

  • Alexandr byl Makedonec, jeho učitelem byl Aristotelés, koněm Búkefalos, zemřel v Babylonu, ne v boji.
  • Pořadí filozofů: Sókratés, Platón, Aristotelés (učitel, žák, žák žáka).
  • Maratonský běh připomíná bitvu u Marathónu (490), ne Thermopyly (480).
  • Trója leží v Turecku (Hisarlik), vykopal ji Schliemann 1871; Mykény jsou na Peloponésu.

Mezitím v českých zemích

  • 500 př. n. l. Doba halštatská končí, začíná laténská. Řecké zboží (bronzové nádoby, víno) se dostává k místním knížatům přes Alpy; mohyla v Hradišti u Písku.
  • 4. až 1. stol. př. n. l. Keltové a oppida: Závist (největší v Čechách), Stradonice, Staré Hradisko na Moravě. Bójové razí mince podle řeckých a makedonských vzorů (duhovky).
  • Písemný záznam o zdejším území poprvé zaznamenávají až Římané: jméno Boiohaemum u Velleia Patercula a Tacita.
Parthenon (447 až 432 př. n. l.)
Parthenon (447 až 432 př. n. l.)Chrám bohyně Athény na athénské Akropoli z doby Perikla, architekti Iktínos a Kallikratés, sochař Feidiás. Roku 1687 ho poškodil výbuch tureckého skladu prachu.
Alexandrova mozaika (asi 100 př. n. l.)
Alexandrova mozaika (asi 100 př. n. l.)Mozaika z Pompejí zachycuje bitvu u Issu 333 př. n. l.: Alexandr na Búkefalovi vlevo, prchající Dareios na voze. Neapolské muzeum.

Kapitola 7 · Pravěk a starověk

Řím: království, republika, císařství

Z vesnice na sedmi pahorcích vyrostl stát, který vládl celému Středomoří a jehož právo, jazyk, silnice, kalendář a císařský titul přežily v Evropě dalších patnáct set let. Dějiny Říma mají tři fáze: sedm králů (753 až 509), republiku se senátem a konzuly (509 až 27 př. n. l.) a císařství, které na západě padlo roku 476 a na východě přežilo jako Byzanc do roku 1453.

Hadrianův valŘímByzantion (Konstantinopol 330)AlexandrieKartágoAthényAntiochieJeruzalémLondiniumLugdunumColoniaVindobonaAquincumMušov 172Trenčín 179HispalisBabylon 116SarmizegetusaGermániMarkomaniDácie 106Mezopotámie 115–117AfrikaStředozemní mořeČerné mořeGalieHispánieMalá AsieSarmatiParthové
Římská říše v největším rozsahu za Traiána (117). Hranice na Rýnu a Dunaji, Hadrianův val v Británii; Mušov na Moravě je nejsevernější římský tábor z markomanských válek. Obrys zjednodušený.
753 až 509 př. n. l.Doba královskáSedm králů od Romula po Tarquinia Superba, poslední tři etruští. Etruskové dávají Římu oblouk, gladiátorské hry, věštění z vnitřností a toga; Kapitolská vlčice je etruský bronz.
509 př. n. l.RepublikaPo vyhnání krále vládnou dva konzulové na jeden rok, senát a shromáždění. Boj patricijů a plebejů přináší tribuny lidu (494), Zákony dvanácti desek (450) a přístup plebejů ke konzulátu (367). Roku 390 Galové vyplení Řím.
264 až 241 př. n. l.První punská válkaŘím a Kartágo o Sicílii. Římané se poprvé stávají námořní mocí (havrany na lodích) a získávají první provincii, Sicílii, pak Sardinii a Korsiku.
218 až 201 př. n. l.HannibalSe slony přechází Alpy a vítězí u Trebie, Trasimenského jezera a Kann (216, 50 tisíc padlých Římanů). Řím vytrvá, Scipio přenese válku do Afriky a u Zamy (202) Hannibala porazí. Kartágo je odzbrojeno, ve třetí válce (149 až 146) srovnáno se zemí.
146 př. n. l.Řecko provinciíZničení Korintu a Kartága v jednom roce. Makedonie, Řecko, pak Malá Asie (133) a Sýrie (64) padají Římu. Řecká kultura, filozofie a umění zaplavují Řím: „poražené Řecko podmanilo drsného vítěze“.
133 až 121 př. n. l.Bratři GracchovéTribunové Tiberius a Gaius chtějí rozdělit půdu velkostatkářů chudým; oba jsou zabiti. Začíná století občanských válek: Marius reformuje armádu na profesionální (107), Sulla táhne na Řím a jako diktátor vraždí odpůrce (82 až 79).
73 až 71 př. n. l.Spartakovo povstáníGladiátor z Capuy vede 70 tisíc otroků. Poražen Crassem, šest tisíc zajatců ukřižováno podél Via Appia. Pompeius mezitím čistí moře od pirátů a dobývá východ.
60 až 44 př. n. l.CaesarPrvní triumvirát s Pompeiem a Crassem (60), dobytí Galie (58 až 50, Alesia 52, Vercingetorix), překročení Rubikonu (49, „kostky jsou vrženy“), Pharsalos (48), Kleopatra, juliánský kalendář (46), doživotní diktátor. Zavražděn o březnových idách 44.
31 až 27 př. n. l.Actium a AugustusOctavianus poráží Antonia s Kleopatrou (oba spáchají sebevraždu 30), připojuje Egypt a roku 27 dostává titul Augustus. Principát: republika navenek, monarchie uvnitř. Pax Romana, Vergilius, Horatius, Ovidius, Livius. Roku 9 germánský Arminius zničí tři legie v Teutoburském lese.
14 až 68Julsko-klaudijská dynastieTiberius, Caligula (zavražděn 41), Claudius (dobytí Británie 43), Nero (požár Říma 64, pronásledování křesťanů, sebevražda 68). Rok čtyř císařů 69 vyhrává Vespasianus.
70 až 80Jeruzalém a KoloseumTitus ničí jeruzalémský chrám (70); Židé se rozptylují do diaspory. Vesuv pohřbívá Pompeje (24. srpna 79). Koloseum, největší amfiteátr (50 tisíc diváků), otevřeno 80.
96 až 180Adoptivní císařiNerva, Traianus (Dácie, největší rozsah 117, sloup), Hadrianus (val v Británii, Pantheon), Antoninus Pius, Marcus Aurelius (filozof na trůnu, markomanské války na Moravě, Hovory k sobě). Podle Gibbona nejšťastnější období lidstva.
212Občanství pro všechnyCaracalla uděluje římské občanství všem svobodným obyvatelům říše. Následuje krize 3. století (235 až 284): 50 císařů za 50 let, mor, inflace, Gótové, Peršané, odtržené Galie a Palmýra.
284 až 305DiocletianusDominát: císař je pán (dominus), dvorský ceremoniál, tetrarchie (dva augustové, dva caesarové), rozdělení říše na správu východu a západu, cenový edikt, poslední velké pronásledování křesťanů (303). Jediný císař, který dobrovolně odstoupil (palác ve Splitu).
306 až 337Konstantin VelikýVítězství u Milvijského mostu (312, „v tomto znamení zvítězíš“), edikt milánský (313), koncil v Nikaji (325, vyznání víry), Konstantinopol (330). Pokřtěn na smrtelné posteli. Roku 380 Theodosius činí křesťanství státním náboženstvím, 393 končí olympijské hry.
378AdrianopolGótové prchající před Huny ničí římské vojsko i s císařem Valentem. Stěhování národů začíná; Germáni jsou od té doby uvnitř hranic jako „spojenci“.
410 a 455Řím vypleněnAlarichovi Vizigóti (410, poprvé po 800 letech), Geiserichovi Vandalové (455, odtud „vandalismus“). Vizigóti zakládají říši ve Španělsku, Vandalové v Africe, Frankové v Galii, Anglové a Sasové v Británii.
451Katalaunská poleAetius s Vizigóty zastavuje Attilu, „bič boží“. Hunové se stahují, Attila umírá 453 a jeho říše se rozpadá. Roku 452 před ním papež Lev I. zachrání Řím vyjednáváním.
476Odoaker sesazuje Romula Augustula4. září. Germánský velitel posílá císařské odznaky do Konstantinopole a vládne Itálii jako král. Roku 493 ho vystřídá Ostrogót Theodorich. Východní říše přežije dalších 977 let.

Co dal světu Řím

  • Právo: římské právo (Corpus iuris civilis 534) je základem kontinentálních právních řádů včetně českého.
  • Latina a z ní románské jazyky, latinka, kalendář (juliánský, měsíce červenec a srpen po Caesarovi a Augustovi).
  • Stavby: beton, klenba, kupole (Pantheon), akvadukty, 80 tisíc km silnic, vodovody, lázně, kanalizace.
  • Titul císař (caesar, odtud i car a Kaiser) a představa jedné říše, kterou obnovil Karel Veliký a Ota I.

Jak se vládlo

  • Království 753 až 509: sedm králů.
  • Republika 509 až 27: konzulové, senát (asi 300 členů), tribunové lidu, v nouzi diktátor na půl roku.
  • Principát 27 př. n. l. až 284: císař jako „první mezi rovnými“, senát existuje.
  • Dominát 284 až 476: absolutní vláda, božský ceremoniál, tetrarchie, rozdělení říše.

Co se plete

  • Caesar nebyl císař, byl diktátor; prvním císařem je Augustus.
  • Nero Řím nezapálil (byl v Antiu) a Koloseum nestavěl; je od Vespasiana a Tita.
  • Řím nepadl 476 najednou: východní část vydržela do 1453. Ani „Byzanc“ si tak neříkala, byla to Římská říše.
  • Kleopatra byla Řekyně (Ptolemaiovna), ne Egypťanka; Hannibal byl Kartáginec, tedy Féničan.

Mezitím v českých zemích

  • 9 př. n. l. až 19 Markomanský král Marobud buduje v Čechách říši, s níž Řím vyjednává; Tiberius proti němu roku 6 chystá tažení dvanácti legií, zruší je kvůli povstání v Panonii.
  • 166 až 180 Markomanské války: Marcus Aurelius bojuje na Moravě, u Mušova stojí římský tábor a jeho Hovory k sobě vznikají „na Hronu“ (Granua). Nejdál na sever, kam římská armáda došla.
  • 179 Nápis v Trenčíně (Laugaricio) o zimování II. legie, nejsevernější římský nápis ve střední Evropě.
  • 4. až 6. stol. Stěhování národů: Čechami procházejí Langobardi, po nich přicházejí Slované.
Koloseum (otevřeno roku 80)
Koloseum (otevřeno roku 80)Největší amfiteátr říše pro 50 tisíc diváků, postavený za Vespasiana a Tita na místě Neronova paláce.
Augustus z Prima Porta (asi 20 př. n. l.)
Augustus z Prima Porta (asi 20 př. n. l.)Mramorová socha prvního císaře v pancíři s reliéfem vrácení parthských orlů. Vatikánská muzea.

Kapitola 8 · Středověk

Raný středověk: nové říše a islám

Pět století od pádu Říma do roku 1000. Na troskách západní říše vznikají germánská království a z nich Franská říše Karla Velikého; východní Řím žije dál jako Byzanc; na Arabském poloostrově se rodí islám a za sto let sahá od Španělska po Indii. Na sever od Alp se Slované usazují ve své dnešní vlasti, Vikingové plení pobřeží a vzniká Svatá říše římská.

Západofranská říšeLotharova říšeVýchodofranská říšeAnglosasovéDánové, VikingovéSlovanéAvaři (do 796)BulhařiByzancCórdobský emirátBeneventoBretaňCáchyŘímPařížŘeznoČeši (tribut 806)Verdun 843KonstantinopolCórdobaArles
Franská říše kolem roku 814 (oranžově) a verdunské dělení z roku 843 (zelené čáry) na západní, střední a východní část. Sousedé: Byzanc, Córdobský emirát, Slované, Dánové.
481 až 511ChlodvíkKrál Franků z rodu Merovejců sjednocuje Galii, poráží Alamany a Vizigóty a přijímá katolický křest (asi 496 nebo 508 v Remeši). Merovejci pak vládnou do 751, poslední „líní králové“ jen jménem.
493 až 553Ostrogóti a Langobardi v ItáliiTheodorich Veliký vládne z Ravenny a chová se jako římský císař. Justiniánovi vojevůdci Belisar a Narses Itálii dobývají zpět (535 až 553), ale roku 568 přicházejí Langobardi (odtud Lombardie). Papežství se stává samostatnou mocí.
527 až 565Justinián a TheodoraPoslední latinsky mluvící byzantský císař. Corpus iuris civilis (534), Hagia Sofia (537), obnova Afriky, Itálie a jihu Španělska, povstání Níká (532), justiniánský mor (541), který zabíjí až čtvrtinu obyvatel Středomoří.
529Benedikt z Nursie zakládá Monte CassinoŘehole „modli se a pracuj“ a kláštery, které po staletí uchovávají antické knihy. Ve stejném roce Justinián zavírá platónskou Akademii v Athénách.
6. stoletíSlované a AvařiSlované osidlují střední a východní Evropu i Balkán. Kočovní Avaři z Asie zakládají v Panonii kaganát (568), který se s Byzancí a Franky přetahuje dvě století. Sámova říše (623 až 658) je první slovanský stát.
610 až 632MohamedKupec z Mekky přijímá zjevení (Korán), roku 622 odchází do Medíny (hidžra), 630 dobývá Mekku. Po jeho smrti vládnou „pravověrní chalífové“; rozkol o nástupnictví rodí sunnity a šíity (bitva u Karbalá 680).
636 až 711Arabská expanzeJarmúk (636) bere Byzanci Sýrii, pak Egypt (642), Persie zaniká (651), Kartágo padá (698). Roku 711 Tárik překračuje Gibraltar (Džabal Tárik) a Vizigótská říše se hroutí. Byzanc odrazí obléhání Konstantinopole (674 až 678, 717 až 718) řeckým ohněm.
661 až 750Umajjovci v DamaškuChalífát od Pyrenejí po Indus, největší říše své doby. Skalní dóm v Jeruzalémě (691), mešita v Damašku. Po svržení Abbásovci přenášejí sídlo do Bagdádu (762); uprchlý Umajjovec zakládá emirát v Córdobě (756).
732Poitiers (Tours)Karel Martel, majordomus Merovejců, zastavuje arabský výpad. Jeho syn Pipin Krátký se s papežským souhlasem stává králem (751) a daruje papeži území kolem Říma (756): začátek papežského státu.
768 až 814Karel VelikýDobývá Langobardy (774), Sasy (772 až 804, násilná christianizace), Avary (796), táhne do Španělska (778, Roncesvalles a Píseň o Rolandovi) a proti Čechům (805). Sídlo v Cáchách, karolinská renesance (Alkuin), hrabství a marky, císařská korunovace 25. prosince 800.
843VerdunLudvík Pobožný nedokáže říši udržet a jeho synové ji dělí: Karel Holý západ, Ludvík Němec východ, Lothar střed s císařským titulem. Z východu vzejde Německo, ze západu Francie.
793 až 1066VikingovéDánové plení Anglii a Francii (Paříž 845, 885), Norové osidlují Island (874), Grónsko (985) a Vinland (asi 1000, Leif Eriksson), Švédové (Varjagové) zakládají Rus. Normandie vzniká lénem Rollovi (911). Alfréd Veliký Dány zastavuje (878), Knut Veliký vládne Anglii i Dánsku (1016 až 1035).
863Cyril a Metoděj na Velké MoravěByzantská misie na pozvání knížete Rastislava přináší hlaholici a slovanskou liturgii. Ve stejné době Bulhaři (864) a Srbové přijímají křesťanství z Byzance; latinský a byzantský okruh se v Evropě dělí.
882 až 988Kyjevská RusOleg spojuje Novgorod s Kyjevem. Svjatoslav ničí Chazary, Vladimír I. přijímá křest z Byzance (988) a bere si císařovu sestru. Jaroslav Moudrý (1019 až 1054) dává Rusi zákoník a katedrálu sv. Sofie.
899 až 955MaďařiKočovníci z východu ničí Velkou Moravu (906), plení Německo, Francii i Itálii. Ota I. je s pomocí českého oddílu Boleslava I. drtí na Lechu (955); usazují se v Panonii, Štěpán I. přijímá korunu (1000) a Uhry se stávají křesťanským královstvím.
962Ota I. císařemPapež Jan XII. ho korunuje v Římě; císařský titul je od té doby spojený s německým královstvím. Ota zakládá biskupství v Magdeburku pro misii mezi Slovany; Otovi III. se snil o obnoveném Římě, zemřel ve 21 letech (1002).
987Hugo KapetFrancouzští velmoži volí králem hraběte pařížského místo Karlovce. Kapetovci a jejich větve (Valois, Bourboni) vládnou Francii do roku 1792, respektive 1848.
1000Rok tisícOčekávaný konec světa nepřichází. Evropa má asi 40 milionů obyvatel, zakládají se kláštery clunyjské reformy, Island přijímá křesťanství, Polsko dostává arcibiskupství v Hnězdně, Ota III. a Boleslav Chrabrý se sejdou u hrobu sv. Vojtěcha.

Tři dědicové Říma

  • Byzanc: řecký jazyk, pravoslaví, císař jako hlava církve, Konstantinopol s půl milionem obyvatel, když Řím měl 30 tisíc.
  • Islámský svět: arabština, chalífa, zachování a rozvoj řecké vědy (Avicenna, Averroes, al-Chwárizmí a algebra, algoritmus, arabské číslice).
  • Latinský západ: papež a císař, latina jen ve školách, feudalismus, kláštery jako ostrovy vzdělanosti.

Feudalismus v kostce

  • Léno: pán dává vazalovi půdu (léno) výměnou za vojenskou službu a věrnost; pyramida od krále přes vévody, hrabata a rytíře po poddané.
  • Trojí lid: ti, kdo se modlí (duchovní), kdo bojují (šlechta), kdo pracují (rolníci, 90 procent).
  • Rytířství, hrady, turnaje a erby jsou až vrcholný středověk (od 11. století).

Co se plete

  • Karel Veliký byl Frank, ne Francouz ani Němec; obě země ho považují za svého.
  • Svatá říše římská začíná Otou I. roku 962 (někdy se počítá od 800); „národa německého“ se říká až od 15. století.
  • Vikingové neměli rohaté helmy; rohy přidali romantici v 19. století.
  • Cyril a Metoděj vytvořili hlaholici; cyrilici sestavili až jejich žáci v Bulharsku.

Mezitím v českých zemích

  • 623 až 658 Sámova říše: franský kupec sjednocuje Slovany proti Avarům a u Wogastisburgu (631) poráží krále Dagoberta.
  • 805 Karel Veliký posílá tři vojska do Čech; první zmínka o Češích (Boemani) ve franských análech. Roku 845 se v Řezně nechá pokřtít čtrnáct českých knížat.
  • 830 až 906 Velká Morava: Mojmír, Rastislav (Cyril a Metoděj 863), Svatopluk; zánik pod nájezdy Maďarů.
  • asi 883 Křest Bořivoje, prvního historického Přemyslovce, Metodějem; 935 zavraždění sv. Václava; 973 pražské biskupství; 995 vyvraždění Slavníkovců.
Hagia Sofia (537)
Hagia Sofia (537)Justiniánův chrám Boží moudrosti v Konstantinopoli, tisíc let největší kostel světa; od roku 1453 mešita, 1934 muzeum, 2020 opět mešita.
Karel Veliký podle Dürera (asi 1512)
Karel Veliký podle Dürera (asi 1512)Idealizovaný portrét pro norimberskou kapli říšských klenotů: říšská koruna, meč a jablko. Skutečnou podobu císaře neznáme.

Kapitola 9 · Středověk

Vrcholný středověk: křížové výpravy a Mongolové

Tři století od roku 1000 do 1300, kdy Evropa roste: obyvatel přibývá na dvojnásobek, vznikají města, univerzity a katedrály, papež a císař se přetahují o vládu nad křesťanstvem, rytíři táhnou do Svaté země a z východu přijíždějí Mongolové, kteří během dvou generací ovládnou většinu Asie.

Clermont 1095Konstantinopol 1204Nikaia 1097Antiochie 1098Jeruzalém 1099Hattín 1187Akkon 1291ŘímBenátkyLondýnMilánPrahaBYZANCSeldžukové (Rúmský sultanát)Fátimovci, od 1171 Saladinkřižácké státySvatá říše římskáFrancieUhrySýrietrasa první výpravy (1096–99)trasa třetí výpravy po moři (1189–92)
První křížová výprava 1096 až 1099 z Clermontu přes Konstantinopol do Jeruzaléma (červeně), třetí výprava po moři (modře), křižácké státy na pobřeží Levanty (oranžově), Byzanc a seldžucký sultanát.
1054Velké schizmaKardinál Humbert pokládá v Hagii Sofii exkomunikační bulu, patriarcha Kerularios odpovídá klatbou. Spory o filioque, celibát a kvašený chléb; ve skutečnosti o to, zda papež stojí nad ostatními patriarchy. Vzájemné klatby zrušili až Pavel VI. a Athenagoras roku 1965.
1066Hastings14. října Vilém Normandský poráží Harolda Godwinsona (šíp do oka podle tapisérie z Bayeux). Normanské panství přináší do Anglie hrady, feudalismus a francouzštinu šlechty; Domesday Book (1086) sepisuje každou vesnici.
1071ManzikertSeldžučtí Turci drtí byzantské vojsko a zaplavují Malou Asii, srdce říše. Císař Alexios I. žádá Západ o pomoc; to je bezprostřední podnět k první křížové výpravě.
1075 až 1122Boj o investituruŘehoř VII. zakazuje světské osobě jmenovat biskupy (Dictatus papae), Jindřich IV. ho prohlašuje sesazeným, papež ho exkomunikuje a král jde do Canossy (leden 1077). Konkordát wormský (1122): církev volí, král uděluje statky. Během sporu získává český Vratislav II. královský titul (1085).
1096 až 1099První křížová výpravaUrban II. v Clermontu (27. listopadu 1095): „Bůh to chce.“ Lidová výprava Petra Poustevníka je pobita, rytířská (Godefroi z Bouillonu, Raimond z Toulouse, Bohemund) bere Antiochii (1098) a Jeruzalém (15. července 1099, masakr obyvatel). Vznikají Jeruzalémské království a řády templářů (1119) a johanitů.
1088 až 1200První univerzityBologna (právo, 1088), Paříž (teologie, asi 1150), Oxford (1167), Cambridge (1209). Scholastika: Anselm, Abélard, ve 13. století Tomáš Akvinský smiřuje Aristotela s křesťanstvím. Přes Španělsko a Sicílii přicházejí arabské překlady Řeků.
1152 až 1190Fridrich I. BarbarossaŠtaufský císař bojuje s lombardskými městy (Milán zbořen 1162, poražen u Legnana 1176) a papežem. Roku 1158 uděluje Vladislavovi II. českou královskou korunu. Utopí se na třetí křížové výpravě v řece Salef (1190).
1187 až 1192Saladin a třetí výpravaSultán Egypta a Sýrie vítězí u Hattínu a bere Jeruzalém (2. října 1187), na rozdíl od křižáků bez masakru. Richard Lví srdce dobývá Akkon, poráží Saladina u Arsúfu, ale Jeruzalém nezíská; dohodne přístup poutníků. Cestou domů je zajat v Rakousku.
1204Vyplenění KonstantinopoleČtvrtá výprava, zadlužená u Benátek, místo Egypta dobývá Zaru a pak Konstantinopol. Latinské císařství (1204 až 1261), koně ze Svatého Marka jsou odsud. Byzanc se obnoví, ale jako stín.
1198 až 1216Inocenc III.Vrchol papežské moci: rozhoduje o císaři (Fridrich II.), exkomunikuje Jana Bezzemka, vyhlašuje výpravu proti albigenským (1209, Béziers „zabijte všechny, Bůh si své pozná“), svolává čtvrtý lateránský koncil (1215), potvrzuje františkány (1209) a dominikány (1216). Zlatá bula sicilská pro Přemysla Otakara I. (1212) je z této doby.
1206 až 1227ČingischánTemüdžin, zvolený „vládcem všech“ na kurultaji 1206, dobývá severní Čínu (Peking 1215) a Chórezm (1219 až 1221). Poštovní stanice, náboženská tolerance, zákoník jasa, lučištníci na koních. Umírá 1227; hrob nenalezen.
1215Magna charta libertatum15. června v Runnymede. Jan Bezzemek (po ztrátě Normandie 1204) slibuje baronům, že nikoho nezatkne bez soudu a nevybere daň bez souhlasu. Základ anglického parlamentarismu; první parlament s měšťany svolává Simon de Montfort (1265), „vzorový parlament“ Eduard I. (1295).
1220 až 1250Fridrich II.„Div světa“, císař sídlící na Sicílii, mluvící šesti jazyky, získává Jeruzalém smlouvou (1229). S papežem ve válce na život a na smrt; po jeho smrti Štaufové vymírají (Konradin sťat 1268) a v říši nastává interregnum (1254 až 1273), kdy sílí Přemysl Otakar II.
1237 až 1242Mongolové v EvropěBatú ničí Kyjev (1240), u Lehnice padá Jindřich Pobožný (9. dubna 1241), u řeky Slané je rozprášen Béla IV. Uhry ztrácejí polovinu obyvatel, Morava je vypleněna. Po smrti chána Ögedeje se Mongolové vracejí; Rus zůstává pod Zlatou hordou do 1480.
1258 až 1260Pád Bagdádu a Ajn DžálútHülegü vyvraždí Bagdád (asi 200 tisíc mrtvých, Tigris černý inkoustem knih). U Ajn Džálútu (1260) egyptští mamlúci Mongoly poprvé porazí; hranice mongolského světa se ustálí.
1271 až 1295Marco Polo a Pax MongolicaKublajova říše Jüan sjednocuje Čínu (1279). Po mongolských cestách chodí kupci, misionáři i mor; Benátčan Polo slouží u dvora 17 let. Vznik lodního kompasu, papírové peníze, hedvábí a koření pro Evropu přes Benátky a Janov.
1291Pád AkkonuMamlúci dobývají poslední křižáckou pevnost. Konec dvou století výprav do Svaté země; templáři jsou 1307 až 1312 zlikvidováni francouzským králem Filipem IV. Sličným (upálení Jacquese de Molay 1314).
1163 až 1300GotikaSaint-Denis (opat Suger, 1140s) a Notre-Dame (od 1163), Chartres, Remeš, Amiens, Kolín (od 1248), Salisbury. Lomený oblouk, opěrné pilíře, vitráže, výška. Ve stejném století vznikají cechy, hanza (Lübeck 1159) a v Itálii bankovnictví.

Křížové výpravy v pořadí

  • 1. 1096 až 1099: dobytí Jeruzaléma.
  • 2. 1147 až 1149: neúspěch, Bernard z Clairvaux; Vladislav II. na ní byl.
  • 3. 1189 až 1192: Barbarossa, Richard Lví srdce, Filip II. August proti Saladinovi.
  • 4. 1202 až 1204: vyplenění Konstantinopole.
  • 5. až 8. 1217 až 1270: Egypt, Fridrich II. (6., smlouvou), Ludvík IX. Svatý (7. a 8., zemřel v Tunisu). Dětská výprava 1212 je legenda s pravdivým jádrem.

Města a obchod

  • Kolem roku 1300 má Paříž 200 tisíc, Milán, Benátky, Florencie kolem 100 tisíc, Praha 30 až 40 tisíc.
  • Hanza na severu (Lübeck, Hamburk, Brémy, Gdaňsk), Benátky a Janov na jihu, mezi nimi trhy v Champagni.
  • Florencie razí zlatý florin (1252), Benátky dukát (1284), Václav II. pražský groš (1300).
  • Trojpolní systém, těžký pluh, chomout, vodní a větrné mlýny: zemědělská revoluce, která uživí dvojnásobek lidí.

Co se plete

  • Richard Lví srdce Jeruzalém nedobyl; v Anglii strávil ze své vlády pár měsíců.
  • Křižáci v roce 1204 dobyli křesťanské město, ne muslimské.
  • Mongolové do Čech nevtrhli, jen na Moravu; Václav I. s nimi bitvu nesvedl (bitva u Olomouce je pověst).
  • Pověst o papežce Janě, o Robinu Hoodovi i o Vilému Tellovi jsou legendy 13. až 15. století.

Mezitím v českých zemích

  • 1085 Vratislav II. prvním českým králem (za pomoc Jindřichovi IV. proti papeži); 1158 Vladislav II. druhým (za pomoc Barbarossovi).
  • 1212 Zlatá bula sicilská: dědičný královský titul pro Přemysla Otakara I. od Fridricha II.
  • 1241 Mongolové plení Moravu; 1253 až 1278 Přemysl Otakar II. vládne od Krkonoš k Jadranu a padá na Moravském poli.
  • 1300 Václav II. razí pražský groš, jednu z nejtvrdších měn Evropy, z kutnohorského stříbra.
Tapiserie z Bayeux (asi 1070)
Tapiserie z Bayeux (asi 1070)Sedmdesát metrů vyšívaného plátna vypráví o dobytí Anglie roku 1066; tato scéna ukazuje smrt krále Harolda u Hastingsu.
Magna charta (1215)
Magna charta (1215)Jeden ze čtyř dochovaných exemplářů listiny, kterou baroni vynutili na Janu Bezzemkovi. Britská knihovna.
Čingischán (asi 1162 až 1227)
Čingischán (asi 1162 až 1227)Portrét z alba jüanských císařů, namalovaný desítky let po jeho smrti. Národní palácové muzeum v Tchaj-peji.

Kapitola 10 · Středověk

Pozdní středověk: mor, války a pád Konstantinopole

Čtrnácté a patnácté století jsou dobou krizí: hladomor, černá smrt, stoletá válka, papežové v Avignonu a pak dva najednou, husité v Čechách, Turci na Balkáně. Zároveň vzniká to, co středověk ukončí: knihtisk, renesance v Itálii, silné monarchie ve Francii, Anglii a Španělsku a lodě schopné přeplout oceán.

1302 až 1309Filip IV. Sličný proti papežiBonifác VIII. bulou Unam sanctam vyhlašuje nadřazenost papeže; Filipovi lidé ho v Anagni ztlučou (1303). Roku 1309 se papežský dvůr stěhuje do Avignonu na 68 let („avignonské zajetí“). Filip ničí templáře (1307) a svolává první generální stavy (1302).
1315 až 1317Velký hladomorDeštivá léta a neúroda v celé severní Evropě; teplé středověké klima končí a začíná „malá doba ledová“, která trvá do 19. století. Obyvatelstvo poprvé od roku 1000 klesá.
1337 až 1453Stoletá válkaEduard III. si nárokuje francouzský trůn. Angličtí lučištníci vítězí u Kresčaku (1346, padl Jan Lucemburský), Poitiers (1356, zajat Jan II.) a Azincourtu (1415, Jindřich V.). Jana z Arku osvobozuje Orléans (1429), je upálena v Rouenu (1431). Francie vítězí u Castillonu (1453), Anglii zbývá Calais.
1347 až 1351Černá smrtDýmějový mor (Yersinia pestis) přichází z Krymu janovskými loďmi do Messiny (říjen 1347), za rok je v Paříži, za dva v Norsku. Umírá 30 až 50 procent Evropanů. Pogromy na Židy, flagelanti, Boccacciův Dekameron. Mor se vrací každou generaci až do 18. století.
1356Zlatá bula Karla IV.Ústava Svaté říše římské platná do 1806: sedm kurfiřtů volí krále (tři arcibiskupové, Čechy, Falc, Sasko, Braniborsko), český král je první mezi světskými. Karel IV. v Praze staví univerzitu (1348), Nové Město a Karlův most.
1358 a 1381Selská povstáníJacquerie ve Francii a Wat Tyler v Anglii („když Adam ryl a Eva předla, kdo byl šlechtic?“). Po moru je málo lidí, mzdy rostou a páni je chtějí stlačit zákonem. Obě povstání krvavě potlačena, ale nevolnictví na západě mizí.
1378 až 1417Papežské schizmaPo návratu z Avignonu volí kardinálové Urbana VI. a vzápětí Klementa VII.; dva papežové, od 1409 tři. Kostnický koncil (1414 až 1418) všechny sesazuje a volí Martina V.; zároveň upaluje Jana Husa (6. července 1415) a Jeronýma Pražského.
1389 až 1396Turci na BalkáněOsmané (od 1299, Osman I.) překračují do Evropy (Gallipoli 1354), porážejí Srby na Kosově poli (1389, padnou sultán Murad i kníže Lazar) a křižáky u Nikopole (1396). Timur (Tamerlán) je u Ankary (1402) na čas zastaví.
1410GrunwaldPolsko-litevské vojsko Vladislava Jagella (s českými žoldnéři, snad i Janem Žižkou) drtí řád německých rytířů. Polsko-Litva se stává největším státem Evropy.
1419 až 1434Husitské válkyPět křížových výprav proti Čechům selhává (Vítkov 1420, Německý Brod 1422, Ústí 1426, Tachov 1427, Domažlice 1431). Vozová hradba, píšťaly a houfnice („howitzer“ je z češtiny). Umírnění porážejí radikály u Lipan (1434), koncil v Basileji uznává kompaktáta (1436).
1420 až 1500Renesance ve FlorenciiBrunelleschiho kupole dómu (1420 až 1436), Donatello, Masaccio, Botticelli; Medicejové (Cosimo, Lorenzo Nádherný) financují umění i platónskou akademii. Humanismus: Petrarca, Pico della Mirandola. Vrchol přijde s Leonardem, Michelangelem a Raffaelem kolem 1500.
1453Pád KonstantinopoleMehmed II. Dobyvatel s 80 tisíci muži a obřími děly (odlil je Uher Urban) po 53 dnech obléhání 29. května dobývá město; Konstantin XI. padá v boji. Hagia Sofia se stává mešitou. Řečtí učenci prchají do Itálie s rukopisy a posilují renesanci; Moskva se prohlašuje „třetím Římem“.
1455Gutenberg42řádková bible v Mohuči, 180 výtisků. Pohyblivé kovové litery, lis, tiskařská čerň. Do roku 1500 vzniká 30 tisíc titulů (inkunábule) v 250 městech; první česká tištěná kniha je Kronika trojánská (Plzeň, 1468).
1455 až 1485Války růžíLancasterové (červená růže) proti Yorkům (bílá) o anglický trůn. Richard III. padá u Bosworthu (1485), Jindřich VII. Tudor spojuje obě růže. Tudorovci vládnou do 1603.
1458 až 1471Jiří z PoděbradJediný český „husitský král“ navrhuje spolek evropských panovníků proti Turkům (1462 až 1464), první projekt evropské unie. Papež ho dává do klatby, Matyáš Korvín proti němu válčí. V Uhrách Matyáš zakládá renesanční dvůr a knihovnu (Corvina).
1469 až 1492Katoličtí královéSňatek Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského (1469) spojuje Španělsko. Inkvizice (1478), dobytí Granady (2. ledna 1492), vyhnání Židů (březen 1492), Kolumbova plavba (srpen až říjen 1492). Roku 1480 Ivan III. shazuje tatarské jho a Moskva se stává nezávislou.
1477 a 1493Habsburkové sbírají země sňatkyMaxmilián I. se žení s Marií Burgundskou (Nizozemí), jejich syn Filip s Janou Kastilskou (Španělsko a Amerika), vnuk Ferdinand s Annou Jagellonskou (Čechy a Uhry, 1521). „Jiní ať válčí, ty, šťastné Rakousko, se žeň.“

Proč skončil středověk

  • Knihtisk (1455) šíří myšlenky rychleji, než je církev stačí zakazovat.
  • Objevy (1492, 1498) posouvají těžiště od Středomoří k Atlantiku.
  • Pád Konstantinopole (1453) končí říši, která trvala od Augusta.
  • Reformace (1517) rozbíjí jednotu západní církve.
  • Střelný prach boří hrady i rytířstvo; peníze a stálá vojska rodí moderní stát.

Války a bitvy 14. a 15. století

  • Kresčak 1346, Poitiers 1356, Azincourt 1415: angličtí lučištníci proti francouzskému rytířstvu.
  • Kosovo pole 1389, Nikopol 1396, Varna 1444: Turci proti Balkánu a křižákům.
  • Grunwald 1410: Poláci a Litevci proti řádu německých rytířů.
  • Vítkov 1420, Domažlice 1431, Lipany 1434: husité.
  • Bosworth 1485: konec válek růží.

Co se plete

  • Jana z Arku byla upálena Angličany v Rouenu 1431, ne Francouzi; svatořečena 1920.
  • Konstantinopol padla 1453, Granada 1492; Istanbul se město jmenuje oficiálně až od 1930.
  • Gutenberg nevynalezl tisk (Čína, Korea), ale pohyblivé kovové litery a lis pro latinku.
  • Drákula (Vlad III. Napichovač, 1431 až 1476) byl valašský kníže bojující s Turky, ne upír.

Mezitím v českých zemích

  • 1306 Vymření Přemyslovců (Václav III. v Olomouci); 1310 Jan Lucemburský; 1346 až 1378 Karel IV., Praha hlavním městem říše.
  • 1415 Hus v Kostnici; 1419 první pražská defenestrace; 1420 až 1434 husitské války; 1436 kompaktáta.
  • 1458 až 1471 Jiří z Poděbrad; 1471 až 1526 Jagellonci, Vladislavské zřízení zemské (1500).
  • 1468 Kronika trojánská, první česká tištěná kniha; 1526 Moháč a nástup Habsburků.
Gutenbergova bible (asi 1455)
Gutenbergova bible (asi 1455)První velká kniha tištěná pohyblivými literami, 42 řádků na stranu, asi 180 výtisků. Exemplář Kongresové knihovny.

Kapitola 11 · Novověk

Zámořské objevy a renesance

Během jedné generace kolem roku 1500 se svět zdvojnásobil: Portugalci obepluli Afriku, Kolumbus narazil na Ameriku, Magalhãesova loď obeplula zeměkouli. Ve stejné době Leonardo, Michelangelo a Raffael tvořili v Itálii, Koperník přesunul Zemi z centra vesmíru a Machiavelli napsal Vladaře. Do Evropy proudí stříbro, zlato, kukuřice, brambory a tabák; z Evropy do Ameriky koně, ocel, křesťanství a neštovice.

LisabonGuanahani 1492mys Dobré naděje 1488Kalikat 1498Magalhãesův průliv 1520Mactan 1521Tenochtitlan 1521Cuzco 1533Goa 1510Malakka 1511Brazílie 1500Guam 1521Tordesillas 1494Tichý oceánAtlantikIndický oceánKolumbus 1492–93Vasco da Gama 1497–99Magalhães a Elcano 1519–22
Zámořské objevy: Kolumbus 1492 (červeně), Vasco da Gama 1497 až 1499 kolem Afriky (modře), Magalhãesova výprava kolem světa 1519 až 1522 (zeleně). Šedá čára je dělicí linie z Tordesillas 1494.
1415 až 1460Jindřich MořeplavecPortugalský princ podporuje plavby podél Afriky: Madeira (1419), Azory, Bojador (1434), Senegal. Karavela, kompas, astroláb, portolánové mapy. Portugalci zakládají obchod se zlatem a otroky.
1488Bartolomeu Dias u mysu Dobré nadějePůvodně „mys Bouří“, král Jan II. ho přejmenoval. Cesta do Indie kolem Afriky je otevřená; Portugalsko odmítá Kolumbův plán plout na západ.
1492KolumbusJanovan ve španělských službách vyplouvá 3. srpna z Palosu se třemi loděmi (Santa María, Pinta, Niña) a 12. října přistává na ostrově Guanahani (Bahamy). Do smrti (1506) věří, že doplul do Asie; čtyři plavby, Hispaniola, Kuba, pobřeží Střední Ameriky.
1494Smlouva z TordesillasPapež Alexandr VI. a smlouva dělí svět čárou 370 mil západně od Kapverd: západ Španělsku, východ Portugalsku. Proto se v Brazílii (Cabral 1500) mluví portugalsky.
1498Vasco da Gama v KalikatuPortugalci doplouvají do Indie; náklad koření vynese šedesátinásobek nákladů. Albuquerque dobývá Goa (1510), Malakku (1511), Portugalci dorazí do Číny (1513) a Japonska (1543).
1503 až 1512Vrcholná renesanceLeonardo maluje Monu Lisu (1503 až 1506), Michelangelo tesá Davida (1504) a maluje strop Sixtinské kaple (1508 až 1512), Raffael Athénskou školu (1511), Bramante začíná nový chrám sv. Petra (1506). Papež Julius II. válčí a staví.
1507Jméno AmerikaKartograf Waldseemüller pojmenovává nový kontinent po Amerigu Vespuccim, který jako první napsal, že jde o „Nový svět“, ne Asii. Balboa přechází Panamu a vidí Tichý oceán (1513).
1513 až 1516Machiavelli, More, ErasmusVladař (1513): politika bez morálky. Utopie (1516): ideální stát na ostrově. Erasmus vydává řecký Nový zákon (1516) a Chválu bláznivosti; humanismus na sever od Alp, Dürer v Norimberku.
1519 až 1522Obeplutí světaFernão de Magalhães vyplouvá s pěti loďmi a 270 muži, objevuje průliv na jihu Ameriky, pojmenovává Tichý oceán, umírá na Filipínách (1521). Do Sevilly se vrací jediná loď Victoria s 18 muži pod Elcanem. Země je prokazatelně kulatá a mnohem větší.
1519 až 1521Cortés dobývá AztékyS 600 muži, koňmi, děly a desítkami tisíc indiánských spojenců (Tlaxcalané) vstupuje do Tenochtitlanu; Moctezuma umírá, „smutná noc“ (1520), obléhání a pád města 13. srpna 1521. Neštovice zabijí víc lidí než zbraně. Nové Španělsko.
1532 až 1533Pizarro dobývá InkySe 168 muži zajímá v Cajamarce Atahualpu uprostřed občanské války, nechá si zaplatit místnost plnou zlata a vládce zardousí (1533). Cuzco padá, Lima založena (1535). Stříbrné doly Potosí (1545) produkují polovinu světového stříbra.
1543Koperník a VesaliusDe revolutionibus: heliocentrismus jako matematický model; Vesaliova De humani corporis fabrica: anatomie z pitev. Vědecká revoluce pokračuje Tychonem (Praha), Keplerem (zákony 1609 a 1619, Praha), Galileem (dalekohled 1609, proces 1633) a Newtonem.
1545 až 1600Cenová revoluceAmerické stříbro zvedá ceny v Evropě na trojnásobek; Španělsko přesto čtyřikrát vyhlásí bankrot. Do Afriky, Ameriky a Asie odplouvá stříbro za otroky, cukr a koření: trojúhelníkový obchod. Do Ameriky je do roku 1870 dovezeno 12 milionů afrických otroků.
1519 až 1556Karel V.Habsburk, dědic Španělska, Nizozemí, Rakouska, Neapole a Ameriky, zvolený císař (1519): „říše, nad níž slunce nezapadá“. Válčí s Francií (Pavia 1525, zajat František I.), Turky (Vídeň 1529) a protestanty (Mühlberg 1547). Vyčerpaný abdikuje a říši dělí: Španělsko synovi Filipovi II., Rakousko bratrovi Ferdinandovi, českému králi.
1533 až 1584Ivan IV. HroznýPrvní ruský car (korunován 1547), dobývá Kazaň a Astrachaň, začíná dobývání Sibiře (Jermak 1582), opričnina (teror), zabije vlastního syna. Po vymření Rurikovců „smuta“ a od 1613 Romanovci.
1558 až 1603Alžběta I.Anglikánská církev, poprava Marie Stuartovny (1587), porážka Armady (1588), Drake obeplouvá svět (1577 až 1580), Shakespeare (Hamlet asi 1600), Východoindická společnost (1600). Zlatý věk Anglie; bezdětná, trůn dědí skotský Jakub Stuart.

Objevitelé v pořadí

  • Dias 1488 mys Dobré naděje · Kolumbus 1492 Amerika · Cabot 1497 Newfoundland
  • Vasco da Gama 1498 Indie · Cabral 1500 Brazílie · Vespucci 1501 „Nový svět“
  • Balboa 1513 Pacifik · Magalhães 1519 až 1522 obeplutí · Cartier 1534 Kanada
  • Drake 1577 až 1580 druhé obeplutí · Tasman 1642 Tasmánie, Nový Zéland · Cook 1770 Austrálie

Kolumbovská výměna

  • Z Ameriky: kukuřice, brambory, rajčata, fazole, dýně, papriky, kakao, tabák, vanilka, ananas, krocan, kaučuk.
  • Do Ameriky: pšenice, rýže, cukrová třtina, káva, koně, skot, prasata, ovce, kola, ocel, střelné zbraně.
  • Nemoci: neštovice, spalničky a chřipka zabijí do sta let až 90 procent původních Američanů (z odhadovaných 50 milionů).
  • Brambory a kukuřice uživí Evropu a Čínu, jejichž obyvatelstvo se do roku 1800 zdvojnásobí.

Renesance: jména a díla

  • Leonardo da Vinci (1452 až 1519): Poslední večeře, Mona Lisa, Vitruviánský muž, létací stroje.
  • Michelangelo (1475 až 1564): David, Pietà, Sixtinská kaple, kupole sv. Petra.
  • Raffael (1483 až 1520): Athénská škola, madony. Tizian, Botticelli, Dürer, Bosch, Bruegel.
  • Literatura: Dante (Božská komedie, asi 1320), Petrarca, Boccaccio, Rabelais, Cervantes (Don Quijote 1605), Shakespeare.

Mezitím v českých zemích

  • 1492 Vladislav Jagellonský vládne z Budína; Benedikt Rejt staví Vladislavský sál, první renesanční okna na sever od Alp.
  • 1526 Moháč: Ludvík Jagellonský tone, stavy volí Ferdinanda I. Habsburského. Habsburkové zůstanou do 1918.
  • 1547 Stavovský odboj proti Ferdinandovi potlačen; 1556 jezuité v Klementinu; 1583 Rudolf II. stěhuje dvůr do Prahy.
  • 1600 až 1612 Rudolfínská Praha: Tycho Brahe, Kepler (Astronomia nova 1609), Arcimboldo, Majestát na náboženskou svobodu (1609).
Portrét muže, zvaný Kolumbus (1519)
Portrét muže, zvaný Kolumbus (1519)Sebastiano del Piombo namaloval obraz třináct let po Kolumbově smrti; žádný portrét ze života se nedochoval.
Mona Lisa (1503 až 1506)
Mona Lisa (1503 až 1506)Leonardo da Vinci ji maloval ve Florencii a nikdy ji nepředal; vzal ji do Francie, odkud ji František I. koupil do královské sbírky.

Kapitola 12 · Novověk

Reformace a náboženské války

Roku 1517 přibil (nebo poslal) augustiniánský mnich Martin Luther 95 tezí proti odpustkům a během deseti let se západní křesťanství rozpadlo. Sto třicet let pak Evropa válčila o víru: selská válka, hugenoti, nizozemské povstání, třicetiletá válka, která začala v Praze a skončila vestfálským mírem. Z něj vzešla Evropa suverénních států, jak ji známe.

151795 tezí31. října ve Wittenbergu proti prodeji odpustků (Tetzel financuje chrám sv. Petra). Sola fide, sola scriptura: spása vírou, autorita jen v Písmu. Roku 1520 Luther pálí papežskou bulu, 1521 před sněmem ve Wormsu odmítá odvolat („Zde stojím a nemohu jinak“); Fridrich Saský ho ukryje na Wartburgu, kde překládá Nový zákon.
1524 až 1525Německá selská válkaSedláci se odvolávají na Luthera (Dvanáct článků), Luther se od nich odvrací („proti loupeživým hordám sedláků“). Thomas Müntzer poražen u Frankenhausenu, 100 tisíc mrtvých. Reformace zůstává v rukou knížat.
1529 až 1530Protestanté a augšpurské vyznáníKnížata protestující proti zákazu reformace na sněmu ve Špýru (1529) dávají hnutí jméno. Melanchthon sepisuje augšpurské vyznání (1530). Turci stojí poprvé před Vídní (1529). Zwingli v Curychu padne v bitvě (1531).
1534Jindřich VIII. hlavou církvePapež odmítá rozvod s Kateřinou Aragonskou, král odpovídá zákonem o svrchovanosti. Anglikánská církev, ruší kláštery, popravuje Thomase Mora (1535) a dvě ze šesti manželek (Anna Boleynová 1536, Kateřina Howardová 1542).
1536 až 1541KalvínInstituce křesťanského náboženství (1536), od 1541 vede Ženevu jako „protestantský Řím“: predestinace, přísná kázeň, práce jako povolání. Kalvinismus se šíří do Francie (hugenoti), Nizozemí, Skotska (John Knox), Anglie (puritáni) a Uher.
1540 až 1563Jezuité a Tridentský koncilIgnác z Loyoly zakládá Tovaryšstvo Ježíšovo (1540): školy, misie (František Xaverský v Japonsku), zpovědníci králů. Koncil v Tridentu (1545 až 1563) potvrzuje dogmata, ruší zlořády, zavádí semináře a Index zakázaných knih. Katolická (proti)reformace.
1555Augšpurský náboženský mírCuius regio, eius religio: kníže určuje víru poddaných (katolickou nebo luterskou; kalvinismus není zahrnut). Německo je rozdělené na dvě konfese; mír vydrží 63 let.
1562 až 1598Hugenotské válkyOsm válek ve Francii. Bartolomějská noc (24. srpna 1572): v Paříži je povražděno kolem 3 000 hugenotů, v celé zemi až 10 tisíc. Jindřich IV. Navarrský konvertuje („Paříž stojí za mši“, 1593) a ediktem nantským (1598) dává protestantům svobodu. Ludvík XIV. jej zruší (1685) a 200 tisíc hugenotů odchází.
1568 až 1648Nizozemské povstáníOsmdesátiletá válka kalvínských provincií proti Filipovi II. a vévodovi z Alby. Vilém Oranžský zavražděn (1584), Utrechtská unie (1579), Republika spojených nizozemských provincií: první moderní obchodní velmoc (Východoindická společnost 1602, burza v Amsterdamu, Rembrandt). Uznána 1648. Jih (Belgie) zůstává španělský a katolický.
1571 a 1588Lepanto a ArmadaDon Juan d'Austria ničí turecké loďstvo u Lepanta (v boji přijde o ruku Cervantes). Filip II. posílá na Anglii 130 lodí; Angličané (Drake, ohňové lodě) a bouře „protestantský vítr“ Armadu rozbijí. Španělsko zůstává velmocí, ale vrchol má za sebou.
1618Pražská defenestrace23. května vyhazují čeští protestantští stavové z okna Pražského hradu místodržící Slavatu a Martinice s písařem Fabriciem (přežijí pád do příkopu). Stavovské povstání, sesazení Ferdinanda II. a volba Fridricha Falckého (1619): začátek třicetileté války.
1620 až 1629Česko-falcká a dánská fázeBílá hora (8. listopadu 1620) trvá dvě hodiny; poprava 27 vůdců (21. června 1621), konfiskace, emigrace, Obnovené zřízení zemské (1627). Katolická liga (Tilly) a Valdštejn porážejí Dány (Lutter 1626); restituční edikt (1629) je vrchol císařské moci.
1630 až 1635Švédská fázeGustav II. Adolf, „lev ze severu“, se vyloďuje v Pomořanech, vítězí u Breitenfeldu (1631) a padá u Lützenu (1632). Magdeburk vyvražděn (1631, 20 tisíc mrtvých). Valdštejn zavražděn v Chebu (25. února 1634) jako podezřelý ze zrady; Sasové a Švédové plení Čechy.
1635 až 1648Francouzsko-švédská fázeKatolický kardinál Richelieu vstupuje do války na straně protestantů proti Habsburkům: náboženská válka se mění v mocenskou. Švédové obléhají Prahu (1648), rabují Rudolfovy sbírky. Německo ztrácí až třetinu obyvatel, Čechy podobně.
1648Vestfálský mírPodepsaný v Münsteru a Osnabrücku 24. října. Kalvinismus uznán, stav z roku 1624 rozhoduje o víře, knížata suverénní (říše je jen slupka), Švýcarsko a Nizozemí nezávislé, Francie získává Alsasko, Švédsko německé pobřeží. Papež protestuje, nikdo ho neposlouchá. České exulanty smlouva nezmiňuje; Komenský zůstává v exilu.

Kdo je kdo v reformaci

  • Luther (1483 až 1546), Wittenberg: luteráni (Německo, Skandinávie).
  • Zwingli (1484 až 1531), Curych; Kalvín (1509 až 1564), Ženeva: reformovaní, presbyteriáni, hugenoti, puritáni.
  • Jindřich VIII.: anglikáni (1534). Novokřtěnci (Münster 1534 až 1535, mennonité, hutterité na Moravě).
  • Předchůdci: Viklef († 1384), Hus († 1415), Jednota bratrská (1457).

Třicetiletá válka ve čtyřech fázích

  • Česko-falcká 1618 až 1623: Bílá hora, konec českého povstání.
  • Dánská 1625 až 1629: Kristián IV. poražen Valdštejnem a Tillym.
  • Švédská 1630 až 1635: Gustav Adolf, Lützen, Valdštejnova smrt, pražský mír (1635, Lužice Sasku).
  • Francouzsko-švédská 1635 až 1648: Richelieu, Torstenson, Jankov (1645, největší bitva na českém území), obléhání Prahy.

Co se plete

  • Bartolomějská noc je 1572 v Paříži, ne v Praze; pražské jsou defenestrace (1419, 1483, 1618).
  • Bílá hora byla malá bitva (asi 25 tisíc proti 20 tisícům), ale s velkými následky.
  • Vestfálský mír nezrušil Svatou říši, tu zrušil Napoleon 1806.
  • Valdštejn nebyl zavražděn na bojišti, ale v Chebu ve spánku, důstojníky ve službách císaře.

Mezitím v českých zemích

  • 1575 Česká konfese: společné vyznání utrakvistů, luteránů a bratří; Maxmilián II. ji uzná jen ústně.
  • 1609 Rudolfův Majestát zaručuje náboženskou svobodu; 1611 vpád Pasovských, Rudolf sesazen.
  • 1618 až 1620 Stavovské povstání; 1621 poprava 27 na Staroměstském náměstí (Jesenius, Harant, Budovec).
  • 1627 Obnovené zřízení zemské: dědičný trůn, jediné katolictví, němčina rovnoprávná; 1628 Komenský odchází do Lešna.
  • 1645 Bitva u Jankova; 1648 Švédové na Malé Straně, studenti brání Karlův most.
Martin Luther (Cranach, 1528)
Martin Luther (Cranach, 1528)Reformátor v roce, kdy mu bylo 45 let; portréty z Cranachovy dílny se šířily jako propaganda reformace.
Mír v Münsteru (1648)
Mír v Münsteru (1648)Gerard ter Borch zachytil přísahu na smlouvu Španělska s Nizozemím, součást vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku.

Kapitola 13 · Novověk

Absolutismus, věda a osvícenství

Po třicetileté válce vládnou Evropě králové, kteří se neptají: Ludvík XIV. ve Versailles, Petr Veliký v Petrohradě, Fridrich II. v Postupimi, Marie Terezie ve Vídni. Jediná Anglie jde jinou cestou a po dvou revolucích vládne parlament. Ve stejné době Newton vysvětluje pohyb nebe rovnicemi, osvícenci píší Encyklopedii a věří, že rozum vyléčí svět. Na konci století to zkusí Francie.

1642 až 1649Anglická občanská válkaKarel I. jedenáct let vládne bez parlamentu, pak ho potřebuje na daně. Kavalíři proti kulatohlavcům (puritánům); Cromwellova armáda nového typu vítězí u Naseby (1645). Král je souzen a sťat 30. ledna 1649. Republika (Commonwealth), Cromwell lordem protektorem (1653 až 1658), dobytí Irska.
1660 a 1688Restaurace a slavná revoluceKarel II. se vrací (1660); velký mor (1665) a požár Londýna (1666). Katolík Jakub II. je vyhnán bez boje a trůn dostává Vilém III. Oranžský s Marií (1688). Listina práv (1689): král nemůže bez parlamentu vybírat daně ani držet armádu. Konstituční monarchie; Locke, tolerance, Bank of England (1694).
1661 až 1715Ludvík XIV.Po smrti Mazarina vládne sám: Versailles (od 1682, 10 tisíc dvořanů), Colbertův merkantilismus, stálá armáda 400 tisíc mužů, čtyři války (devoluční, nizozemská, falcká, o španělské dědictví), zrušení ediktu nantského (1685). Molière, Racine, Lully. Zemřel po 72 letech na trůnu, nejdéle v evropských dějinách.
1683 až 1699Turci od Vídně k KarlovcůmKara Mustafa obléhá Vídeň dva měsíce; 12. září 1683 útočí Jan III. Sobieski s husary. Princ Evžen Savojský vítězí u Zenty (1697), mír v Karlovcích (1699) dává Habsburkům Uhry a Sedmihradsko. Rakousko se stává velmocí.
1687NewtonPhilosophiae naturalis principia mathematica: tři pohybové zákony a gravitační zákon. Před ním Galileo (dalekohled 1609, proces 1633), Kepler, Descartes („myslím, tedy jsem“, 1637), Pascal, Huygens (kyvadlové hodiny 1656), Boyle, Leeuwenhoek (mikroskop, bakterie 1676). Královská společnost (1660), akademie v Paříži (1666).
1689 až 1725Petr I. VelikýCestuje inkognito po Evropě (1697 až 1698), pracuje jako tesař v loděnici, holí bojarům vousy, zavádí juliánský kalendář a tabulku hodností. Zakládá Petrohrad (1703) v bažinách, u Poltavy (1709) poráží Karla XII. a severní válkou (1700 až 1721) bere Švédsku Pobaltí. Rusko se stává říší (1721).
1701 až 1714Válka o španělské dědictvíPo vymření španělských Habsburků (1700) válčí Bourboni s Habsburky a Anglií; Marlborough a Evžen Savojský vítězí u Höchstädtu (1704), Malplaquet (1709). Mír v Utrechtu (1713): Španělsko Bourbonům, Belgie, Milán a Neapol Rakousku, Gibraltar Británii. Anglie a Skotsko spojeny (1707) ve Velkou Británii.
1713Pragmatická sankceKarel VI. zajišťuje nedělitelnost habsburských zemí a dědictví i po ženské linii. Evropa ji uzná a po jeho smrti (1740) ji Fridrich II. Pruský ihned poruší. Rok 1701: Prusko královstvím (Fridrich I.), Fridrich Vilém I., „král seržant“, buduje armádu.
1740 až 1748Války o rakouské dědictvíFridrich II. obsazuje Slezsko (Molwitz 1741), Bavoři a Francouzi berou Prahu, Karel Albrecht Bavorský je korunován českým králem (1741) a císařem (1742). Marie Terezie s pomocí Uhrů říši udrží, ale Slezsko ztrácí (Vratislav 1742, Cáchy 1748). Manžel František Štěpán Lotrinský císařem (1745).
1751 až 1772EncyklopedieDiderot a d'Alembert vydávají 28 svazků shrnujících vědění doby; přispívají Voltaire, Rousseau, Montesquieu (Duch zákonů 1748, dělba moci). Osvícenství: rozum, pokrok, tolerance, kritika církve a absolutismu. Kant: „Měj odvahu používat vlastní rozum.“ Salony, kavárny, zednáři, noviny.
1756 až 1763Sedmiletá válka„Převrat aliancí“: Rakousko s Francií a Ruskem proti Prusku s Británií. Fridrich vítězí u Rossbachu a Leuthenu (1757), prohrává u Kolína (1757) a Kunersdorfu (1759); zachrání ho smrt carevny Alžběty (1762). Británie bere Francii Kanadu (Québec 1759) a Indii (Plassey 1757, Clive). Mír v Paříži a Hubertusburgu (1763): Slezsko zůstává pruské.
1762 až 1796Kateřina II. VelikáNěmecká princezna svrhne manžela Petra III. a vládne 34 let: dopisuje si s Voltairem, potlačí Pugačovovo povstání (1773 až 1775), bere Turkům Krym (1783) a s Pruskem a Rakouskem dělí Polsko (1772, 1793, 1795), které na 123 let zmizí z mapy.
1765 až 1790Osvícenský absolutismusFridrich II. („první služebník státu“), Marie Terezie (školní řád 1774, tereziánský katastr, trestní zákoník) a Josef II. (toleranční patent a zrušení nevolnictví 1781, zrušení klášterů, němčina jako úřední jazyk, 6 000 nařízení) modernizují stát shora. Reformy zůstanou, i když Josef část odvolá.
1769 až 1785Průmyslová revoluce začínáWattův parní stroj (1769, sériově od 1776), Arkwrightův vodní spřádací stroj (1769), Cromptonův mule (1779), Cartwrightův mechanický stav (1785), Cortova pudlovací pec (1784). Manchester a Birmingham rostou, kanály, pak železnice. Adam Smith: Bohatství národů (1776).
1768 až 1779James CookTři plavby: Tahiti, Nový Zéland, východní Austrálie (Botany Bay 1770), Antarktický kruh, Havaj, kde je zabit (1779). Chronometr (Harrison 1761) umožňuje měřit zeměpisnou délku; mapa světa je v podstatě hotová. Roku 1788 začíná trestanecká kolonie v Sydney.

Absolutismus a jeho vzory

  • Francie: Richelieu (1624 až 1642), Mazarin, Ludvík XIV. (1643 až 1715), Ludvík XV. (1715 až 1774, „po nás potopa“), Ludvík XVI. (1774 až 1792).
  • Prusko: Fridrich Vilém I. (1713 až 1740), Fridrich II. Veliký (1740 až 1786).
  • Rakousko: Leopold I., Karel VI., Marie Terezie (1740 až 1780), Josef II. (1780 až 1790).
  • Rusko: Petr I. (1682 až 1725), Kateřina II. (1762 až 1796).
  • Výjimka: Anglie, Nizozemí, Polsko (šlechtická republika, liberum veto).

Osvícenci a jejich myšlenky

  • Locke (1690): přirozená práva, vláda se souhlasem ovládaných.
  • Montesquieu (1748): dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
  • Voltaire: tolerance, kritika církve; Rousseau (1762): společenská smlouva, obecná vůle, výchova (Emil).
  • Kant (1784): „Co je osvícenství?“; Adam Smith: neviditelná ruka trhu; Beccaria: proti mučení a trestu smrti.

Co se plete

  • „Stát jsem já“ Ludvík XIV. patrně nikdy neřekl; „po nás potopa“ je madame de Pompadour.
  • Marie Terezie nebyla císařovna z vlastního titulu, ale česká a uherská královna a manželka císaře.
  • Slavná revoluce 1688 byla bez krveprolití, ne občanská válka (ta byla 1642 až 1649).
  • Sedmiletá válka je 1756 až 1763; v Americe se jí říká francouzsko-indiánská a začala už 1754.

Mezitím v českých zemích

  • 1680 Selské povstání a mor; 1683 české pluky pomáhají u Vídně.
  • 1729 Svatořečení Jana Nepomuckého; barokní Praha Dientzenhoferů, Brauna a Brokoffa.
  • 1741 až 1742 Francouzi a Bavoři v Praze; 1742 ztráta Slezska a Kladska; 1743 Marie Terezie korunována v Praze; 1757 bitva u Kolína.
  • 1774 Povinná školní docházka; 1775 selské povstání (Chlumec); 1781 toleranční patent a zrušení nevolnictví.
  • 1787 Premiéra Dona Giovanniho v Nosticově divadle; 1791 Leopold II. korunován, Mozartův Titus, první průmyslová výstava v Klementinu.
Zrcadlový sál ve Versailles
Zrcadlový sál ve VersaillesSedmdesát tři metrů dlouhý sál Ludvíka XIV. (1684); roku 1871 tu bylo vyhlášeno Německé císařství a 1919 podepsán mír s Německem.
Newtonova Principia (1687)
Newtonova Principia (1687)Titulní list Matematických základů přírodní filozofie se zákony pohybu a gravitace. Vydala Královská společnost.
Parní stroj Boulton & Watt
Parní stroj Boulton & WattWattův stroj s odděleným kondenzátorem (patent 1769) poháněl přádelny, doly a od roku 1804 lokomotivu. Exemplář v Sydney.

Kapitola 14 · Novověk

Věk revolucí a Napoleon

Mezi lety 1776 a 1815 se zhroutil starý řád. Americké kolonie vytvořily první moderní republiku, Francouzi popravili krále a vyhlásili práva člověka, Napoleon dobyl Evropu a rozvezl po ní revoluční zákony, než ho u Waterloo zastavila celá Evropa. Vídeňský kongres pak zkusil vrátit čas, ale národ, ústava a občan už z mapy nezmizely.

PařížSlavkov 1805Lipsko 1813Waterloo 1815Trafalgar 1805Moskva 1812BorodinoBerezinaJena 1806MadridVídeňLondýnFrancouzské císařstvíRýnský spolekVaršavské knížectvíJosef BonaparteItalské královstvíRakousko (spojenec 1812)RUSKOBRITÁNIEŠvédskoOsmanská říšeFrancie a anektované územísatelitní státyspojenci z donucenínepřátelé
Evropa roku 1812 na vrcholu Napoleonovy moci a trasa tažení do Ruska. Barvy podle dnešních hranic, zjednodušeno: Německo je zčásti Rýnský spolek (satelit) a zčásti Prusko (spojenec z donucení).
1773 až 1775Bostonské pití čajeKolonisté převlečení za indiány házejí do přístavu 342 beden čaje na protest proti daním bez zastoupení v parlamentu („no taxation without representation“). Británie zavírá přístav, kolonie svolávají kontinentální kongres; u Lexingtonu a Concordu (19. dubna 1775) padnou první výstřely.
1776Deklarace nezávislosti4. července ve Filadelfii; autor Thomas Jefferson: „všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni“ a mají právo na „život, svobodu a hledání štěstí“. Washington velí armádě, Franklin získává Francii jako spojence (1778) po vítězství u Saratogy (1777).
1781 až 1783Yorktown a mír v PařížiCornwallis kapituluje před Washingtonem a francouzskou flotilou (19. října 1781). Paříž (1783): Británie uznává Spojené státy až k Mississippi. Ústava (1787, Madison) zavádí federaci, dělbu moci, prezidenta; Washington prvním prezidentem (1789), Listina práv (1791).
1789BastilaStátní bankrot nutí Ludvíka XVI. svolat generální stavy (5. května); třetí stav se prohlašuje Národním shromážděním (17. června), přísaha v míčovně (20. června). 14. července Pařížané dobývají Bastilu. Zrušení feudálních práv (4. srpna), Deklarace práv člověka a občana (26. srpna), pochod žen na Versailles (říjen).
1791 až 1792Konstituční monarchie a válkaKrál prchá, je chycen ve Varennes (červen 1791); ústava (září 1791). Válka s Rakouskem a Pruskem (duben 1792), Marseillaisa, útok na Tuilerie (10. srpna), zářijové masakry, vítězství u Valmy (20. září), republika (21. září 1792). Rok I. revolučního kalendáře.
1793 až 1794TerorLudvík XVI. gilotinován 21. ledna 1793, Marie Antoinetta v říjnu. Jakobíni (Robespierre, Saint-Just, Marat, zavražděn Charlottou Cordayovou) vládnou Výborem veřejného blaha; 17 tisíc popravených, povstání ve Vendée, levée en masse. Thermidor (27. července 1794): Robespierre sám pod gilotinou.
1795 až 1799Direktorium a BonaparteMladý generál vítězí v Itálii (1796 až 1797, Arcole, Rivoli) a táhne do Egypta (1798, pyramidy, Rosettská deska, Nelson mu zničí flotilu u Abúkíru). Převrat 18. brumairu (9. listopadu 1799): první konzul, od 1802 doživotní.
1804Císař FrancouzůKorunovace v Notre-Dame 2. prosince, korunu si nasadí sám. Code civil (1804): rovnost před zákonem, vlastnictví, občanský sňatek; platí dodnes ve Francii, Belgii, přejat v Itálii, Nizozemí, Polsku, Latinské Americe. Legie cti, lycea, Banque de France, prefekti.
1805Trafalgar a Slavkov21. října Nelson u Trafalgaru ničí spojené loďstvo a padá; Británii už nikdo neohrozí. 2. prosince, v den výročí korunovace, Napoleon u Slavkova (Austerlitz) na Moravě poráží Alexandra I. a Františka I., „bitva tří císařů“. Prešpurský mír; Rakousko ztrácí Benátsko a Tyroly.
1806 až 1807Konec Svaté říše, vrchol mociRýnský spolek, František II. skládá 6. srpna 1806 korunu (už od 1804 je rakouským císařem František I.). Prusko rozdrceno u Jeny a Auerstedtu (1806), Rusko u Friedlandu (1807), mír v Tylži: Napoleon vládne od Španělska po Polsko. Kontinentální blokáda Británie (1806).
1808 až 1813Španělsko a RakouskoNapoleon sesazuje Bourbony a dosazuje bratra Josefa; Španělé zahajují guerillu (odtud slovo) s britskou pomocí (Wellington). Goyovy hrůzy války. Rakousko se zvedá (1809): Aspern, první Napoleonova porážka, pak Wagram; Napoleon si bere Marii Luisu, dceru Františka I.
1812RuskoVelká armáda (600 tisíc mužů, z toho 30 tisíc Rakušanů, mnoho Čechů) překračuje Němen 24. června. Borodino (7. září), Moskva hoří, ústup v mrazu, Berezina (listopad). Vrátí se asi 100 tisíc. Kutuzov, generál Zima, Tolstého Vojna a mír, Čajkovského Slavnostní předehra.
1813 až 1814Bitva národů a abdikaceRakousko, Prusko, Rusko a Švédsko (velitelem Schwarzenberg z Orlíku) porážejí Napoleona u Lipska (16. až 19. října 1813, 600 tisíc vojáků, největší bitva před rokem 1914). Spojenci v Paříži (31. března 1814), abdikace, Elba. Ludvík XVIII. Bourbon.
1815Sto dní a WaterlooNapoleon prchá z Elby (1. března), Francie mu padá k nohám. 18. června u Waterloo (Belgie) ho porážejí Wellington a v pravou chvíli Blücher. Svatá Helena, kde umírá 5. května 1821. Ostatky do Invalidovny 1840.
1814 až 1815Vídeňský kongresMetternich (Rakousko), Talleyrand (Francie), Castlereagh (Británie), Alexandr I. (Rusko), Hardenberg (Prusko): legitimita, rovnováha, restaurace. Německý spolek (39 států), Nizozemské království, Rusko bere Polsko, Rakousko Lombardii a Benátsko, Británie Kapsko a Cejlon. Svatá aliance proti revolucím; Metternichův systém drží do 1848.
1804 až 1825Latinská AmerikaHaiti první nezávislá černošská republika (1804, Toussaint Louverture, Dessalines). Po Napoleonově obsazení Španělska se kolonie zvedají: Bolívar (Venezuela, Kolumbie, Peru, Bolívie), San Martín (Argentina, Chile), Hidalgo a Iturbide (Mexiko 1821), Brazílie císařstvím (1822). Ayacucho (1824) je poslední bitva; Monroeova doktrína (1823) říká Evropě „Amerika Američanům“.

Francouzská revoluce ve fázích

  • 1789 až 1791: konstituční monarchie, Národní shromáždění, La Fayette, Mirabeau.
  • 1792 až 1794: republika, Konvent, girondisté, pak jakobíni a teror.
  • 1795 až 1799: Direktorium, korupce, války, vzestup Bonaparta.
  • 1799 až 1804: Konzulát; 1804 až 1814/15: císařství.
  • Heslo Liberté, égalité, fraternité, trikolóra, Marseillaisa (Rouget de Lisle 1792), metrický systém (1795).

Napoleonovy bitvy

  • Vítězství: Rivoli 1797, pyramidy 1798, Marengo 1800, Ulm a Slavkov 1805, Jena 1806, Friedland 1807, Wagram 1809, Borodino 1812 (draze), Drážďany 1813.
  • Porážky: Abúkír (loďstvo) 1798, Trafalgar (loďstvo) 1805, Aspern 1809, Lipsko 1813, Waterloo 1815.
  • Sedm koalic proti Francii 1792 až 1815; přes 60 bitev, zhruba 3 až 6 milionů mrtvých.

Co se plete

  • Bastila měla v den dobytí sedm vězňů; šlo o symbol, ne o osvobození.
  • Marie Antoinetta „ať jedí koláče“ nikdy neřekla; věta je u Rousseaua před jejím příjezdem.
  • Napoleon nebyl malý (asi 168 cm, tehdy průměr); byl Korsičan, ne Francouz rodem.
  • Slavkov je u Brna, bitva se odehrála u Prace; Waterloo je v Belgii, ne ve Francii.

Mezitím v českých zemích

  • 1792 Josef Dobrovský vydává Dějiny české řeči a literatury: začíná národní obrození.
  • 1805 Bitva u Slavkova na Moravě; Napoleon na zámku ve Slavkově diktuje podmínky. 1809 české zemské pluky u Aspern a Wagramu.
  • 1811 Rakouský státní bankrot; 1813 bitva u Chlumce a Přestanova, generál Schwarzenberg velí spojencům u Lipska.
  • 1818 Národní muzeum, Rukopisy královédvorský a zelenohorský (1817, 1818); 1820s Metternichova cenzura, Jungmannův slovník.
Deklarace nezávislosti (Trumbull, 1818)
Deklarace nezávislosti (Trumbull, 1818)Výbor pěti v čele s Jeffersonem předkládá kongresu text 28. června 1776; obraz visí v Kapitolu a je na dvoudolarové bankovce.
Dobytí Bastily (14. 7. 1789)
Dobytí Bastily (14. 7. 1789)Akvarel Jeana-Pierra Houëla z téhož roku. V pevnosti bylo sedm vězňů; šlo o symbol královské zvůle a o střelný prach.
Napoleon na Svatém Bernardu (David, 1801)
Napoleon na Svatém Bernardu (David, 1801)Propagandistický portrét při přechodu Alp roku 1800; ve skutečnosti jel na mule. Jméno Karla Velikého a Hannibala je vytesané do skály.
Vídeňský kongres (1814 až 1815)
Vídeňský kongres (1814 až 1815)Rytina podle Isabeyho kresby: Metternich stojí vlevo, Talleyrand sedí vpravo, Wellington zcela vlevo. Kongres „tančil“ devět měsíců.

Kapitola 15 · Novověk

Průmysl, národy a impéria: 19. století

Dlouhé 19. století od Vídeňského kongresu po Sarajevo. Parní stroj, železnice a telegraf mění svět rychleji než cokoli předtím, Evropa se stěhuje do měst a do Ameriky, národy chtějí vlastní státy (Řecko, Belgie, Itálie, Německo), dělníci vlastní práva a evropské velmoci si rozdělují Afriku a Asii. Na konci století stojí proti sobě dva bloky spojenců a čekají na záminku.

1821 až 1830Řecká válka za nezávislostPrvní úspěšné národní povstání proti Osmanům; lord Byron umírá u Missolonghi (1824), evropské loďstvo ničí turecké u Navarina (1827). Řecko nezávislé (1830), první král Ota Bavorský (1832).
1830Červencová revoluce a BelgiePaříž svrhává Karla X., „občanský král“ Ludvík Filip (Delacroixova Svoboda vede lid). Belgie se odtrhuje od Nizozemí (nezávislost 1831, Leopold I.). Polské listopadové povstání proti Rusku je rozdrceno (1831). Ve stejném roce jede první železnice Liverpool–Manchester.
1837 až 1851Telegraf, fotografie, světová výstavaMorse (1837, linka 1844), Daguerre (1839), první poštovní známka Penny Black (1840), podmořský kabel do Francie (1851), první světová výstava v Křišťálovém paláci v Londýně (1851). Viktorie vládne 1837 až 1901.
1839 až 1842Opiová válkaBritánie donutí Čínu otevřít přístavy a odstoupit Hongkong (do 1997). „Století ponížení“: druhá opiová válka (1856 až 1860), povstání tchaj-pchingů (1850 až 1864, 20 milionů mrtvých), boxerské povstání (1900). Japonsko naopak Perry (1853) otevře a ono se zmodernizuje samo.
1848Jaro národůÚnor Paříž (druhá republika, prezident Ludvík Napoleon), březen Vídeň (Metternich prchá), Berlín, Budapešť (Kossuth), Milán, Praha (Slovanský sjezd, červnové povstání). Frankfurtský sněm nabízí německou korunu pruskému králi, ten „korunu z bláta“ odmítá (1849). Uhry poraženy ruskou intervencí (Világos 1849). Marx a Engels: Komunistický manifest.
1853 až 1856Krymská válkaRusko proti Turecku, Británii, Francii a Sardinii. Sevastopol, útok lehké brigády u Balaklavy, Florence Nightingaleová a moderní ošetřovatelství, první válečná fotografie a telegrafní zpravodajství. Rusko prohrává a ruší nevolnictví (1861, Alexandr II.).
1859 až 1869Darwin, ropa, SuezO původu druhů (1859), první ropný vrt Drake v Pensylvánii (1859), Mendelovy zákony (Brno 1865), Nobelův dynamit (1867), Mendělejevova tabulka (1869), Suezský průplav (1869, Lesseps), transkontinentální železnice v USA (1869). Pasteur: mikrobi (1860s), Lister: antisepse (1867).
1859 až 1870Sjednocení ItálieCavour (Sardinie-Piemont) s Napoleonem III. porážejí Rakousko u Magenty a Solferina (1859; Dunant zakládá Červený kříž, 1863). Garibaldi s tisícem rudých košil bere Sicílii a Neapol (1860). Království Itálie 17. března 1861 (Viktor Emanuel II.), Benátsko 1866, Řím 1870; papež se prohlašuje „vatikánským vězněm“ do 1929.
1861 až 1865Americká občanská válkaPo Lincolnově zvolení vystupuje 11 jižních států (Konfederace, Jefferson Davis). Fort Sumter (12. dubna 1861), Antietam, Prohlášení o osvobození otroků (1. ledna 1863), Gettysburg (1. až 3. července 1863), Shermanův pochod k moři, Appomattox (9. dubna 1865). Lincoln zastřelen 14. dubna 1865 (John Wilkes Booth). 13. dodatek ruší otroctví.
1864 až 1871Bismarck sjednocuje NěmeckoTři války: s Dánskem (1864, Šlesvicko-Holštýnsko), s Rakouskem (1866, Hradec Králové 3. července, Rakousko vyloučeno z Německa), s Francií (1870, Sedan 2. září, Napoleon III. zajat). 18. ledna 1871 ve Versailles vyhlášeno Německé císařství, Vilém I. císařem. Francie platí 5 miliard, ztrácí Alsasko-Lotrinsko; Pařížská komuna (1871) krvavě potlačena.
1867Rakousko-uherské vyrovnáníPo porážce 1866 dělí František Josef I. říši na Předlitavsko a Zalitavsko se společným panovníkem, armádou a zahraničím. Češi, kteří chtěli totéž, vycházejí naprázdno (fundamentální články 1871 ztroskotají). Kanada dominiem, Marx vydává Kapitál, USA kupují Aljašku.
1868MeidžiCísař Mucuhito ruší šógunát Tokugawů (1603 až 1867), zakazuje samurajům meče, zavádí ústavu (1889), železnice, brannou povinnost. Japonsko poráží Čínu (1895, Tchaj-wan) a Rusko (1905, Cušima, Port Arthur), anektuje Koreu (1910).
1876 až 1895Druhá průmyslová revoluceTelefon (Bell 1876), fonograf (Edison 1877), žárovka (1879), elektrárna (1882), automobil (Benz 1886), pneumatika (Dunlop 1888), kino (Lumièrové 1895), rentgen (1895), rádio (Marconi 1895), Eiffelova věž (1889), Křižíkova oblouková lampa (1880). Ocel, chemie, elektřina; Německo a USA předbíhají Británii.
1878 až 1885Berlínský kongres a dělení AfrikyPo rusko-turecké válce kongres (1878) uznává Srbsko, Rumunsko, Černou Horu; Rakousko okupuje Bosnu (anektuje 1908). Berlínská konference (1884 až 1885) stanoví pravidla „závodu o Afriku“: Kongo Leopoldu II. (10 milionů mrtvých), Británie od Káhiry ke Kapskému Městu, Francie Sahara, Německo Namibie a Tanzanie. Búrská válka 1899 až 1902, koncentrační tábory.
1882 až 1907BlokyTrojspolek: Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie (1882). Francouzsko-ruská aliance (1894), Srdečná dohoda Británie s Francií (1904), s Ruskem (1907): Trojdohoda. Německé závody v loďstvu s Británií, Vilém II. propouští Bismarcka (1890) a hledá „místo na slunci“. Marocké krize (1905, 1911), balkánské války (1912 až 1913).
1890 až 1913Belle époqueImpresionisté, secese (Mucha), Freud (Výklad snů 1900), Einstein (1905), Planck, Curieová (Nobel 1903 a 1911), bratři Wrightové (1903), Fordův Model T (1908), Titanic (1912), Amundsen na jižním pólu (1911). Všeobecné volební právo mužů v Rakousku (1907); sufražetky. Optimismus, který skončí v srpnu 1914.

Ismy 19. století

  • Liberalismus: ústava, svoboda, volný trh (Mill, Smith).
  • Nacionalismus: každý národ svůj stát; ve střední Evropě rozkládá říše.
  • Konzervatismus: Metternich, Svatá aliance, trůn a oltář.
  • Socialismus: utopisté (Owen, Fourier), Marx a Engels (1848, Kapitál 1867), Internacionála (1864), sociálnědemokratické strany (Německo 1875).
  • Imperialismus: „břímě bílého muže“, kolonie jako zdroj surovin a trh.

Panovníci dlouhé vlády

  • Viktorie 1837 až 1901 (63 let), Británie na vrcholu.
  • František Josef I. 1848 až 1916 (68 let), Rakousko a Čechy.
  • Vilém I. 1861/1871 až 1888, Vilém II. 1888 až 1918.
  • Napoleon III. 1852 až 1870; třetí republika 1870 až 1940.
  • Alexandr II. 1855 až 1881 (zavražděn), Alexandr III., Mikuláš II. 1894 až 1917.

Co se plete

  • Hradec Králové 1866 je prusko-rakouská válka, ne s Francií; bitva se odehrála u Sadové/Chlumu.
  • Německé císařství bylo vyhlášeno ve Versailles, ne v Berlíně, a Francie tam roku 1919 podepsala mír.
  • Lincoln nezačal válku kvůli otroctví, ale pro zachování Unie; osvobození přišlo 1863.
  • Garibaldi Itálii nesjednotil sám; politiku vedl Cavour a král Viktor Emanuel.

Mezitím v českých zemích

  • 1836 Máchův Máj; 1848 Slovanský sjezd, pražské povstání, Palacký odmítá Frankfurt; zrušení roboty (7. září).
  • 1862 Sokol; 1866 Prusové v Čechách (Hradec Králové); 1868 základní kámen Národního divadla; 1883 otevřeno podruhé.
  • 1882 Rozdělení pražské univerzity na českou a německou; 1891 Jubilejní výstava, Petřínská rozhledna, Křižíkova tramvaj.
  • 1895 Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, 1894 Baťa ve Zlíně, 1859 Škoda v Plzni; 1907 všeobecné volební právo mužů.
Coalbrookdale v noci (Loutherbourg, 1801)
Coalbrookdale v noci (Loutherbourg, 1801)Železárny v anglickém Shropshiru, kolébka průmyslové revoluce: první litinový most (1779) stojí o pár set metrů dál.
Abraham Lincoln (1863)
Abraham Lincoln (1863)Fotografie Alexandra Gardnera z listopadu 1863, dva týdny před gettysburským projevem. Prezident byl zavražděn 14. dubna 1865.
Vyhlášení Německého císařství (18. 1. 1871)
Vyhlášení Německého císařství (18. 1. 1871)Anton von Werner: Vilém I. na pódiu, Bismarck v bílé uniformě uprostřed; Zrcadlový sál ve Versailles, Paříž je obležena.
Eiffelova věž (1889)
Eiffelova věž (1889)Postavena pro světovou výstavu ke stému výročí revoluce, 300 metrů, nejvyšší stavba světa do roku 1930. Měla stát dvacet let.

Kapitola 16 · Moderní dějiny

První světová válka a ruská revoluce

Válka, které se říkalo Velká, měla trvat do Vánoc 1914 a trvala čtyři roky. Zabila deset milionů vojáků, zbořila čtyři říše (ruskou, německou, rakousko-uherskou a osmanskou), přivedla k moci bolševiky a nakreslila mapu střední Evropy včetně Československa. Versailleský mír pak podle mnohých připravil válku další.

Sarajevo 28. 6. 1914Verdun 1916Somma 1916Tannenberg 1914Gallipoli 1915Zborov 1917Brest-Litevsk 1918Compiègne 11. 11. 1918Jutsko 1916PrahaPetrohrad 1917Ypry 1915NĚMECKORAKOUSKO-UHERSKOFRANCIERUSKOBRITÁNIEOSMANSKÁ ŘÍŠEItálie (1915)Rumunsko (1916)Srbskodělené PolskoBulharsko (1915)Ústřední mocnostiDohoda a spojencineutrálníčervená čára: fronty 1916
Bloky první světové války a fronty v roce 1916 (červené čáry). Barvy podle dnešních hranic; Polsko bylo rozděleno mezi Německo, Rakousko-Uhersko a Rusko, Itálie vstoupila 1915, Rumunsko 1916.
28. 6. 1914SarajevoGavrilo Princip, bosenský Srb z organizace Mladá Bosna, zastřelí následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou. Rakousko dává Srbsku ultimátum (23. července) a 28. července vyhlašuje válku.
srpen 1914Řetěz vyhlášeníRusko mobilizuje, Německo vyhlašuje válku Rusku (1. srpna) a Francii (3.), vpadá do Belgie, Británie vyhlašuje válku Německu (4.). Schlieffenův plán, bitva na Marně (září) zastavuje Němce před Paříží; Tannenberg (Hindenburg) rozbíjí ruskou armádu. Fronta na západě zamrzá v zákopech od Švýcarska k moři.
1915Gallipoli, Itálie, plynTurecko na straně Německa; spojenecké vylodění u Dardanel selhává (Churchill odstupuje). Itálie vstupuje na straně Dohody (květen). U Yper první použití chloru (22. dubna), Lusitania potopena (7. května). Arménská genocida v Osmanské říši (1,5 milionu mrtvých).
1916Verdun a SommaVerdun (únor až prosinec): 700 tisíc obětí, „Neprojdou“ (Pétain). Somma (červenec až listopad): první den 57 tisíc britských ztrát, první tanky (15. září), přes milion obětí. Jutsko, jediná velká námořní bitva. Brusilovova ofenziva. František Josef I. umírá (21. listopadu), nastupuje Karel I.
březen 1917Únorová revoluceStávky a vzpoury v Petrohradě (8. března, podle juliánského kalendáře 23. února), Mikuláš II. abdikuje (15. března). Prozatímní vláda (Lvov, pak Kerenskij) pokračuje ve válce; vedle ní sověty. Německo posílá Lenina v zapečetěném vagonu ze Švýcarska (duben).
6. 4. 1917USA vstupují do válkyPo neomezené ponorkové válce a Zimmermannově telegramu (nabídka Mexiku). Wilson: „učinit svět bezpečným pro demokracii“; 14 bodů (leden 1918) včetně sebeurčení národů. Do roku 1918 v Evropě dva miliony Američanů.
2. 7. 1917ZborovČeskoslovenská střelecká brigáda v ruské armádě prolamuje rakouské linie na Ukrajině. Úspěch dává Masarykovi argument pro samostatnou armádu; legie později v Rusku (sibiřská anabáze 1918 až 1920), Francii a Itálii čítají 100 tisíc mužů.
7. 11. 1917Říjnová revoluceBolševici (Lenin, Trockij) obsazují Zimní palác (25. října juliánského kalendáře). Dekret o míru a o půdě, rozehnání Ústavodárného shromáždění (leden 1918), Čeka. Občanská válka rudých a bílých (1918 až 1921), carská rodina zavražděna v Jekatěrinburgu (17. července 1918).
3. 3. 1918Brest-LitevskSovětské Rusko odstupuje Německu Pobaltí, Polsko, Ukrajinu a Finsko. Německo přesouvá vojska na západ a spouští jarní ofenzivu (březen až červenec), poslední pokus prorazit před příchodem Američanů. Španělská chřipka (1918 až 1920) zabije 50 milionů lidí, víc než válka.
8. 8. 1918Černý den německé armádySpojenecká ofenziva u Amiens s tanky; „sto dní“ ústupu. Bulharsko (září), Turecko (říjen) a Rakousko-Uhersko (3. listopadu, Villa Giusti) kapitulují. Vzpoura námořníků v Kielu, revoluce v Berlíně, Vilém II. abdikuje (9. listopadu), republika.
28. 10. 1918Rozpad Rakouska-UherskaPraha vyhlašuje Československo, o dva dny později Martin; Polsko (11. listopadu), Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (Jugoslávie 1. prosince), Maďarsko (16. listopadu), Rakousko (12. listopadu). Karel I. se 11. listopadu vzdává účasti na vládě; poslední Habsburk umírá 1922 na Madeiře.
11. 11. 1918PříměříPodepsáno v železničním vagonu v Compiègne, platí od 11 hodin. Bilance: 65 milionů mobilizovaných, 10 milionů padlých vojáků (Německo 2 miliony, Rusko 1,8, Francie 1,4, Rakousko-Uhersko 1,2, z toho asi 140 tisíc Čechů), 20 milionů raněných, 7 milionů civilistů.
28. 6. 1919Versailleská smlouvaPodepsaná v Zrcadlovém sále v den výročí Sarajeva. Německo uznává vinu (článek 231), platí 132 miliard zlatých marek, ztrácí Alsasko-Lotrinsko, Poznaňsko, kolonie, armáda omezena na 100 tisíc, Porýní demilitarizováno. Wilson, Clemenceau, Lloyd George. Společnost národů (bez USA, Senát smlouvu odmítne).
1919 až 1920Další mírové smlouvySaint-Germain (Rakousko, 10. září 1919: uznání ČSR, zákaz připojení k Německu), Trianon (Maďarsko, 4. června 1920: ztráta dvou třetin území včetně Slovenska), Neuilly (Bulharsko), Sèvres (Turecko, revidováno v Lausanne 1923 po Atatürkově vítězství). Polsko-sovětská válka (zázrak na Visle 1920).
1921 až 1924Sovětský svazKronštadtské povstání potlačeno, Nová ekonomická politika (1921), hladomor na Volze (5 milionů mrtvých), založení SSSR (30. prosince 1922). Lenin umírá 21. ledna 1924; Stalin, generální tajemník od 1922, do roku 1929 vyřadí Trockého (vyhnán 1929, zavražděn v Mexiku 1940), Zinovjeva i Bucharina.

Kdo s kým

  • Dohoda: Francie, Británie, Rusko (do 1917), Srbsko, Belgie, Japonsko, Itálie (od 1915), Rumunsko (1916), USA (1917), Řecko (1917) a další, celkem 28 států.
  • Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko-Uhersko, Osmanská říše (1914), Bulharsko (1915).
  • Itálie byla v Trojspolku, ale zůstala neutrální a pak přešla k Dohodě za příslib jižních Tyrol a Istrie.

Nové zbraně a nový svět

  • Kulomet, dělostřelectvo, ostnatý drát: obrana silnější než útok, proto zákopy.
  • Plyn (1915), tanky (1916), letadla (Richthofen, 80 sestřelů), ponorky, plamenomety.
  • Ženy v továrnách, volební právo žen (Británie 1918, Německo a Rakousko 1918, ČSR 1920, USA 1920).
  • Konec čtyř monarchií, vznik deseti nových států, komunismus u moci, USA jako věřitel světa.

Co se plete

  • Říjnová revoluce byla 7. listopadu (gregoriánský kalendář); Rusko přešlo na nový kalendář až v únoru 1918.
  • Rakousko-Uhersko kapitulovalo 3. listopadu, Německo 11. listopadu; ČSR vzniklo mezi tím, 28. října.
  • Versailles je smlouva jen s Německem; s Rakouskem je Saint-Germain, s Maďarskem Trianon.
  • Sarajevo je dnes v Bosně a Hercegovině, tehdy rakouské; Princip byl rakouský občan, ne Srb ze Srbska.

Mezitím v českých zemích

  • 1914 Masaryk odchází v prosinci do exilu; doma tajná Maffie (Beneš, Šámal, Kramář, Rašín).
  • 1916 Kramář a Rašín odsouzeni k smrti (amnestováni 1917); Československá národní rada v Paříži (Masaryk, Beneš, Štefánik).
  • 1917 Zborov; Manifest českých spisovatelů (květen); 6. 1. 1918 Tříkrálová deklarace; 30. 5. 1918 Pittsburská dohoda.
  • 28. 10. 1918 Národní výbor přebírá moc (Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár); 14. 11. Masaryk prezidentem; 21. 12. návrat do Prahy.
Sarajevo, 28. 6. 1914
Sarajevo, 28. 6. 1914František Ferdinand a Žofie Chotková nasedají do vozu před radnicí; o několik minut později je Gavrilo Princip zastřelí.
Zákop u Sommy (1916)
Zákop u Sommy (1916)Britští vojáci Cheshirského pluku v zákopu u Ovillers-la-Boisselle v červenci 1916; první den bitvy stál Brity 57 tisíc mužů.
Lenin na Sverdlovově náměstí (1920)
Lenin na Sverdlovově náměstí (1920)Řeč k vojákům odjíždějícím na polskou frontu. Na schodech stáli Trockij a Kameněv, ze stalinských kopií fotografie byli vyretušováni.
Podpis Versailleské smlouvy (28. 6. 1919)
Podpis Versailleské smlouvy (28. 6. 1919)William Orpen: němečtí zástupci podepisují zády k divákovi, naproti sedí Clemenceau, Wilson a Lloyd George.

Kapitola 17 · Moderní dějiny

Mezi válkami a druhá světová válka

Dvacet let mezi válkami začalo nadějí (Společnost národů, jazz, rozhlas) a skončilo Mnichovem. Hospodářská krize po roce 1929 vynesla k moci Hitlera, Stalin mezitím kolektivizoval a vraždil, Mussolini a japonští generálové dobývali. Druhá světová válka pak trvala šest let, zabila přes 60 milionů lidí, přinesla holocaust a atomovou bombu a rozdělila svět na dva bloky.

Stalingrad 1942–43Leningrad 1941–44MoskvaKursk 1943Normandie 1944Varšava 1944PrahaBerlín 1945OsvětimLondýnEl Alamejn 1942TobrukSicílie 1943Řím 1944Dunkerque 1940NĚMECKÁ ŘÍŠESSSRBRITÁNIEŠpanělskoŠvédskoTureckoEgyptVichyokupovaná část SSSRFinskoOsa, spojenci a okupovaná území (listopad 1942)Spojencineutrální
Evropa a Středomoří v listopadu 1942, kdy moc Osy vrcholila: před Stalingradem a El Alamejnem. Barvy podle dnešních hranic, zjednodušeno.
SSSR24 mil. Čína15 mil. Německo7 mil. Polsko6 mil. Japonsko3 mil. Indie (hlad)2,5 mil. Jugoslávie1 mil. Francie0,6 mil. Itálie0,5 mil. Británie0,45 mil. USA0,42 mil. Československo0,35 mil. Odhady celkových obětí (vojáci i civilisté), podle zdroje se liší; celkem 60 až 80 milionů.
Oběti druhé světové války podle zemí, odhady v milionech. Sovětský svaz ztratil každého sedmého obyvatele, Polsko každého šestého.
SSSR24 mil. Čína15 mil. Německo7 mil. Polsko6 mil. Japonsko3 mil. Indie (hlad)2,5 mil. Jugoslávie1 mil. Francie0,6 mil. Itálie0,5 mil. Británie0,45 mil. USA0,42 mil. Československo0,35 mil. Odhady celkových obětí (vojáci i civilisté), podle zdroje se liší; celkem 60 až 80 milionů.
Oběti druhé světové války podle zemí, odhady v milionech. Sovětský svaz ztratil každého sedmého obyvatele, Polsko každého šestého.
1922Pochod na ŘímKrál Viktor Emanuel III. jmenuje Mussoliniho premiérem (29. října); do 1926 diktatura, fašistická strana jediná, Lateránské smlouvy s papežem (1929). Roku 1923 Hitlerův pivní puč v Mnichově ztroskotá, ve vězení píše Mein Kampf.
1929Černý čtvrtek24. října padá newyorská burza; do 1932 průmyslová výroba USA klesá na polovinu, 13 milionů nezaměstnaných, v Německu 6 milionů. Banky krachují, cla se zvedají, světový obchod klesá o dvě třetiny. Roosevelt: New Deal (1933). Keynes: stát má utrácet.
1928 až 1938Stalinův Sovětský svazPětiletky a nucená kolektivizace; hladomor na Ukrajině (hladomor 1932 až 1933, 3,5 až 5 milionů mrtvých). Velký teror (1936 až 1938): moskevské procesy, popraveno 700 tisíc lidí, gulag. Kult osobnosti.
30. 1. 1933Hitler kancléřemPrezident Hindenburg ho jmenuje po volebním úspěchu NSDAP (33 procent). Požár Říšského sněmu (27. února), zmocňovací zákon (23. března), zákaz stran a odborů, Dachau, noc dlouhých nožů (1934). Po Hindenburgově smrti (srpen 1934) „vůdce a říšský kancléř“. Norimberské zákony (1935), remilitarizace Porýní (1936), olympiáda v Berlíně.
1935 až 1937Agrese: Habeš, Španělsko, ČínaItálie dobývá Etiopii (1935 až 1936), Společnost národů selhává. Španělská občanská válka (červenec 1936 až duben 1939): Franco s Legií Condor (Guernica, 26. dubna 1937) proti republice s interbrigádami, půl milionu mrtvých. Japonsko vpadá do Číny (1937), masakr v Nankingu (200 až 300 tisíc).
1938Anschluss a MnichovRakousko připojeno 12. března. Sudetská krize: Karlovarské požadavky, mobilizace (23. září), Mnichovská dohoda (29. až 30. září, Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier) bez Československa: odstoupení pohraničí. Chamberlain: „mír pro naši dobu“. Křišťálová noc (9. až 10. listopadu): 1 400 synagog, 30 tisíc Židů do táborů.
1939Od Prahy k Varšavě15. března okupace Čech a Moravy, Slovenský stát. Pakt Molotov–Ribbentrop (23. srpna) s tajným dodatkem o dělení Polska. 1. září útok na Polsko (Westerplatte), 3. září vyhlašují válku Británie a Francie, 17. září vstupují Sověti. Polsko rozděleno; Katyň (1940, 22 tisíc polských důstojníků). Zimní válka s Finskem.
1940Pád Francie a bitva o BritániiDánsko a Norsko (duben), Nizozemí, Belgie, Francie (10. května): blesková válka Ardenami, Dunkerque (338 tisíc evakuováno), Paříž padá 14. června, příměří v Compiègne 22. června, Vichy (Pétain), de Gaulle v Londýně. Churchill premiérem (10. května); Luftwaffe prohrává bitvu o Británii (červenec až říjen), Blitz. Katyň, Osvětim otevřena (1940).
22. 6. 1941BarbarossaTři miliony vojáků, největší invaze dějin. Kyjev, obležení Leningradu (900 dní, milion mrtvých), Němci u Moskvy v prosinci a sovětský protiútok (Žukov). Einsatzgruppen vraždí Židy (Babí Jar, 33 tisíc za dva dny). Balkán a Řecko dobyty na jaře, Jugoslávie rozbita.
7. 12. 1941Pearl HarborJaponci potápějí americké bitevní lodě na Havaji; USA vyhlašují válku Japonsku, Německo USA (11. prosince). Japonsko bere Filipíny, Singapur, Barmu, Indonésii. Wannsee (20. ledna 1942): „konečné řešení“, vyhlazovací tábory Chełmno, Bełżec, Sobibór, Treblinka, Majdanek, Osvětim-Birkenau.
1942Rok obratuMidway (červen): Japonsko ztrácí čtyři letadlové lodě. El Alamejn (říjen až listopad): Montgomery poráží Rommela, spojenci se vyloďují v Maroku a Alžírsku (Torch). Stalingrad: Němci ve městě od září, obklíčeni v listopadu (Uran), Paulus kapituluje 2. února 1943. Heydrich zabit v Praze (červen), Lidice.
1943Kursk, Itálie, TeheránKursk (červenec): největší tanková bitva, Němci už neútočí. Vylodění na Sicílii, Mussolini svržen (25. července), Itálie kapituluje (8. září), Němci ji obsazují, Monte Cassino. Varšavské ghetto povstává (duben až květen). Teherán (listopad): Stalin, Roosevelt, Churchill se dohodnou na druhé frontě.
6. 6. 1944Den DOverlord: 156 tisíc mužů na pěti plážích v Normandii (Omaha, Utah, Gold, Juno, Sword), Eisenhower velitelem. Bagration (červen až srpen) ničí skupinu armád Střed. Atentát na Hitlera (20. července, Stauffenberg) selhává. Varšavské povstání (srpen až říjen, 200 tisíc mrtvých), slovenské povstání (29. srpna). Paříž osvobozena (25. srpna). Ardeny (prosinec) poslední německá ofenziva.
únor 1945JaltaVelká trojka dělí Německo na okupační zóny, uznává Polsko s hranicí na Odře a Nise a sovětský vliv ve východní Evropě; Stalin slibuje válku s Japonskem. Drážďany vybombardovány (13. až 15. února, 25 tisíc mrtvých). Osvětim osvobozena 27. ledna; pochody smrti.
květen 1945Konec války v EvropěSověti a Američané se setkávají na Labi u Torgau (25. dubna), Mussolini zastřelen partyzány (28. dubna), Hitler se zabíjí v bunkru (30. dubna), Berlín padá (2. května). Kapitulace v Remeši (7. května) a v Berlíně-Karlshorstu (8. května, v Moskvě už 9. května). Pražské povstání (5. až 9. května) a poslední boje v Čechách.
srpen 1945Hirošima, Nagasaki, kapitulacePostupim (17. července až 2. srpna): Truman, Stalin, Attlee (nahradil Churchilla), odsun Němců. Enola Gay shazuje uranovou bombu Little Boy na Hirošimu (6. srpna, 70 tisíc mrtvých okamžitě, do konce roku 140 tisíc), plutoniovou Fat Man na Nagasaki (9. srpna). SSSR vstupuje do války (8. srpna). Hirohito vyhlašuje kapitulaci 15. srpna, podpis na USS Missouri 2. září.
1945 až 1946Norimberk a OSNCharta OSN (San Francisco, 26. června), platí od 24. října 1945. Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku (listopad 1945 až říjen 1946): 12 rozsudků smrti (Göring se otráví, Ribbentrop, Keitel, Streicher, Frank). Tokijský proces. Nový pojem: genocida, zločiny proti lidskosti.

Holocaust v číslech

  • Zavražděno asi 6 milionů Židů (ze 9 milionů v Evropě): Polsko 3 miliony, SSSR 1 milion, Maďarsko 560 tisíc, českých zemí asi 80 tisíc.
  • Osvětim: 1,1 milionu mrtvých, z toho milion Židů; Treblinka 900 tisíc.
  • Dále Romové (200 až 500 tisíc), sovětští zajatci (3 miliony), postižení (T4), homosexuálové, svědkové Jehovovi, političtí vězni.
  • Terezín: ghetto pro 150 tisíc, 35 tisíc zemřelo tam, 85 tisíc deportováno na východ.

Ztráty ve druhé světové válce

  • Celkem 60 až 80 milionů mrtvých, z toho většina civilistů.
  • SSSR 24 až 27 milionů, Čína 15 až 20, Německo 7, Polsko 6 (17 procent obyvatel), Japonsko 3, Jugoslávie 1, Francie 0,6, Británie 0,45, USA 0,42.
  • Československo asi 340 až 360 tisíc, z toho většina Židé.
  • Nejvíc obětí na východní frontě: 80 procent německých vojenských ztrát.

Co se plete

  • Válka začala 1. září 1939 útokem na Polsko, ne Mnichovem ani 15. březnem.
  • Den vítězství je v Evropě 8. května, v Rusku 9. května (kvůli časovému posunu podpisu).
  • Hitler nebyl zvolen kancléřem lidem, ale jmenován prezidentem; NSDAP nikdy neměla většinu ve svobodných volbách.
  • Bomba na Hirošimu nebyla první jaderný výbuch; test Trinity proběhl 16. července 1945 v Novém Mexiku.

Mezitím v českých zemích

  • 1920 až 1938 První republika: ústava 1920, Masaryk do 1935, Beneš; krize 1930s, Henleinova SdP vítězí ve volbách 1935.
  • 1938 Mobilizace, Mnichov 30. 9., Beneš abdikuje 5. 10., Vídeňská arbitráž 2. 11.; 15. 3. 1939 okupace, 16. 3. Protektorát.
  • 17. 11. 1939 Zavření vysokých škol; 1941 Heydrich, Terezín; 27. 5. 1942 Anthropoid, 10. 6. Lidice, 24. 6. Ležáky.
  • 1944 Slovenské národní povstání, Dukla; 1945 Košický vládní program (5. 4.), Plzeň Američané (6. 5.), Pražské povstání (5. až 9. 5.), Rudá armáda v Praze (9. 5.).
Migrující matka (Dorothea Langeová, 1936)
Migrující matka (Dorothea Langeová, 1936)Florence Owens Thompsonová s dětmi v táboře sběračů hrachu v Kalifornii; nejznámější obraz velké hospodářské krize.
Hitler v Říšském sněmu (23. 3. 1933)
Hitler v Říšském sněmu (23. 3. 1933)Projev ke zmocňovacímu zákonu v Krollově opeře; proti hlasovali jen sociální demokraté, komunisté už byli zatčeni.
Stalingrad (1942 až 1943)
Stalingrad (1942 až 1943)Boje o město trvaly od září do 2. února 1943, kdy kapitulovala Paulusova 6. armáda; obrat války na východě.
Den D, pláž Omaha (6. 6. 1944)
Den D, pláž Omaha (6. 6. 1944)Snímek Roberta F. Sargenta „Do čelistí smrti“: vojáci 1. divize opouštějí výsadkový člun pod palbou.
Hirošima (6. 8. 1945)
Hirošima (6. 8. 1945)Atomový mrak nad městem hodinu po výbuchu bomby Little Boy; do konce roku zemřelo asi 140 tisíc lidí.

Kapitola 18 · Moderní dějiny

Studená válka a konec kolonií

Od roku 1947 do 1991 stály proti sobě dvě supervelmoci s jadernými zbraněmi, které spolu nikdy přímo nebojovaly, ale válčily v Koreji, Vietnamu a Afghánistánu, závodily ve zbrojení i v kosmu a rozdělily Evropu železnou oponou. Ve stejné době se rozpadla evropská koloniální impéria a na mapě přibylo přes sto nových států.

Berlín (zeď 1961)Praha 1968VaršavaBudapešť 1956MoskvaVídeňHelsinky 1975ŽenevaBrusel (NATO)LondýnPařížStockholmNATOVARŠAVSKÁ SMLOUVASRNNDRJugoslávie (nezúčastněná)Španělsko (NATO 1982)ŠvédskoFinskoRakousko (neutrální 1955)ŠvýcarskoPolskoČSSRNATO (1949–55)Varšavská smlouva (1955)neutrální a nezúčastněníčervená čára: železná opona
Rozdělená Evropa kolem roku 1955: NATO, Varšavská smlouva a neutrální státy, železná opona od Lübecku po Terst. Barvy podle dnešních hranic, NDR jako samostatná plocha.
1946 až 1947Železná opona a zadržováníChurchill ve Fultonu (5. března 1946): „od Štětína po Terst se spustila železná opona“. Trumanova doktrína (12. března 1947): pomoc Řecku a Turecku proti komunismu. Marshallův plán (5. června 1947): 13 miliard dolarů pro Evropu; Stalin ho satelitům včetně ČSR zakáže. Kominforma (září 1947).
15. 8. 1947Indie a PákistánBritové odcházejí, Gándhího nenásilný odpor slaví úspěch, ale dělení na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán stojí až milion životů a 15 milionů lidí se stěhuje. Gándhí zavražděn (30. ledna 1948). Nehrú premiérem do 1964.
1948Izrael, Praha, BerlínKomunistický převrat v Československu (25. února). Stát Izrael vyhlášen (14. května, Ben Gurion), arabské státy útočí a prohrávají, 700 tisíc palestinských uprchlíků. Berlínská blokáda (červen 1948 až květen 1949): letecký most, 278 tisíc letů. Tito se rozchází se Stalinem. Apartheid v Jižní Africe.
1949NATO, dvě Německa, ČínaWashingtonská smlouva (4. dubna, 12 států). Spolková republika Německo (23. května, Adenauer), NDR (7. října). Mao vyhlašuje ČLR (1. října), Čankajšek prchá na Tchaj-wan. Sovětská atomová bomba (29. srpna). RVHP (leden). Orwellův román 1984.
1950 až 1953KoreaKim Ir-sen útočí 25. června, vojska OSN (MacArthur) se vyloďují v Inčchonu, Čína posílá „dobrovolníky“. Fronta se ustálí na 38. rovnoběžce, příměří v Pchanmundžomu (27. července 1953). 3 miliony mrtvých; mír dosud nepodepsán. V USA mccarthismus.
1953 až 1956Po StalinoviStalin umírá 5. března 1953; berlínské povstání (17. června) potlačeno tanky. Chruščov na XX. sjezdu (únor 1956) odhaluje Stalinovy zločiny. Varšavská smlouva (14. května 1955). Polský říjen a maďarské povstání (23. října až 10. listopadu 1956): Nagy, sovětská intervence, 2 500 mrtvých, 200 tisíc uprchlíků. Suezská krize současně.
1954 až 1962DekolonizaceDien Bien Phu (1954): Francie odchází z Indočíny, Vietnam rozdělen. Alžírská válka (1954 až 1962, milion mrtvých, de Gaulle zpět 1958). Ghana (1957, Nkrumah) první subsaharská kolonie; „rok Afriky“ 1960: 17 nových států, Kongo (Lumumba zavražděn 1961). Bandungská konference (1955): hnutí nezúčastněných (Néhrú, Násir, Tito, Sukarno).
1957 až 1961Kosmické závodySputnik (4. října 1957), Lajka (listopad), Explorer 1 (1958), NASA (1958), Luna 2 na Měsíci (1959), Gagarin (12. dubna 1961, Vostok 1, 108 minut), Shepard (5. května 1961), Kennedy slibuje Měsíc do konce desetiletí, Těreškovová (1963), Leonov ve volném prostoru (1965).
1957 až 1959EHS a KubaŘímské smlouvy (25. března 1957): Francie, Německo, Itálie, Benelux zakládají Evropské hospodářské společenství (od 1958). Castro a Che Guevara svrhávají Batistu (1. ledna 1959); zátoka Sviní (1961) selhává. Chruščov s Nixonem se hádají v kuchyni (1959).
1961 až 1962Zeď a raketyBerlínská zeď od 13. srpna 1961 (155 km, 140 mrtvých při útěku). Karibská krize: U-2 objevuje sovětské rakety na Kubě (14. října 1962), Kennedy vyhlašuje blokádu, 13 dní na hraně; Chruščov rakety stáhne za slib nenapadení Kuby a tajně za rakety v Turecku. Horká linka Moskva–Washington (1963), smlouva o zákazu zkoušek v atmosféře (1963).
1963 až 1968Kennedy, King, Paříž, Praha„Mám sen“ (28. srpna 1963), Kennedy zastřelen v Dallasu (22. listopadu 1963), zákon o občanských právech (1964), Malcolm X (1965) a King (4. dubna 1968) zavražděni, Robert Kennedy (červen 1968). Studentské bouře v Paříži (květen 1968), Pražské jaro a invaze (21. srpna 1968), Brežněvova doktrína omezené suverenity.
1964 až 1975VietnamTonkinská rezoluce (srpen 1964), bombardování severu, 540 tisíc amerických vojáků (1968). Ofenziva Tet (leden 1968), My Lai, protesty, Pentagon Papers. Pařížské dohody (1973), Saigon padá 30. dubna 1975. 58 tisíc Američanů, 2 až 3 miliony Vietnamců. Rudí Khmerové v Kambodži (1975 až 1979, Pol Pot, 1,5 až 2 miliony mrtvých).
20. 7. 1969Apollo 11„Malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo“: Armstrong a Aldrin na Měsíci, Collins na oběžné dráze; šest přistání do 1972. ARPANET (1969) je předchůdce internetu; mikroprocesor (1971), Pong (1972), osobní počítač (1977 Apple II, 1981 IBM PC).
1972 až 1979DétenteNixon v Číně (únor 1972) a v Moskvě (SALT I, květen 1972). Jomkipurská válka a ropná krize (1973), Watergate a Nixonova rezignace (9. srpna 1974). Helsinský závěrečný akt (1. srpna 1975): hranice a lidská práva, odkaz Charty 77. Camp David (1978): mír Egypta s Izraelem. Jan Pavel II. papežem (1978), první Slovan.
1979 až 1985Druhá studená válkaÍránská revoluce (leden až únor 1979, rukojmí v Teheránu 444 dní), sovětská invaze do Afghánistánu (24. prosince 1979), bojkot olympiád (1980, 1984), Thatcherová (1979), Reagan (1981, „říše zla“, SDI hvězdné války), Solidarita v Polsku (srpen 1980, Wałęsa) a stanné právo (13. prosince 1981), Pershingy a SS-20, sestřelené korejské letadlo (1983). Írácko-íránská válka (1980 až 1988).
1985 až 1989Gorbačov a rok 1989Perestrojka, glasnosť, Černobyl (26. dubna 1986), Reykjavík (1986), smlouva INF (prosinec 1987), odchod z Afghánistánu (únor 1989). Polský kulatý stůl a volby (4. června 1989), Maďarsko otevírá hranici (září), východní Němci prchají přes Prahu, Berlínská zeď padá 9. listopadu, sametová revoluce (17. listopadu), Ceaușescu popraven (25. prosince). Bush a Gorbačov na Maltě vyhlašují konec studené války (prosinec 1989).
1990 až 1991Sjednocení Německa a konec SSSRNěmecko sjednoceno 3. října 1990. Válka v Zálivu (Pouštní bouře, leden až únor 1991) osvobozuje Kuvajt. Varšavská smlouva rozpuštěna (1. července 1991). Srpnový puč proti Gorbačovovi selhává, Jelcin na tanku; Ukrajina hlasuje pro nezávislost (1. prosince), Bělověžská dohoda (8. prosince), Gorbačov odstupuje 25. prosince, SSSR zaniká 26. prosince 1991. Patnáct nových států.

Bloky a spolky

  • Západ: NATO (1949), Marshallův plán, ESUO (1951), EHS (1957), OECD; USA, Kanada, západní Evropa, Japonsko, Austrálie.
  • Východ: RVHP (1949), Varšavská smlouva (1955): SSSR, Polsko, NDR, ČSSR, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko (Albánie do 1968). Jugoslávie mimo (Tito), Čína rozkol od 1960.
  • Třetí svět: hnutí nezúčastněných (1961, Bělehrad), Indie, Egypt, Indonésie, Jugoslávie.

Vůdci supervelmocí

  • USA: Truman 1945–53, Eisenhower 1953–61, Kennedy 1961–63, Johnson 1963–69, Nixon 1969–74, Ford, Carter 1977–81, Reagan 1981–89, Bush st. 1989–93.
  • SSSR: Stalin † 1953, Chruščov 1953/58–64, Brežněv 1964–82, Andropov, Černěnko, Gorbačov 1985–91.
  • Čína: Mao 1949–76 (Velký skok 1958 až 1962, 30 milionů mrtvých hladem; kulturní revoluce 1966 až 1976), Teng Siao-pching 1978–92 (reformy, Tchien-an-men 1989).

Co se plete

  • Sputnik 1957 a Gagarin 1961 jsou sovětská prvenství; Měsíc 1969 americké. Do kosmu letěl první ČSSR občan Remek (1978).
  • Berlínská zeď padla 9. 11. 1989; Německo bylo sjednoceno až 3. 10. 1990; SSSR zanikl 26. 12. 1991.
  • Karibská krize byla v říjnu 1962, ne 1961 (to byla zátoka Sviní a zeď).
  • Varšavská smlouva vznikla 1955, šest let po NATO, jako reakce na vstup SRN do NATO.

Mezitím v českých zemích

  • 1948 Únor, Gottwald; 1950 Horáková; 1952 Slánský; 1953 měnová reforma; 1960 ČSSR.
  • 1968 Dubček, Pražské jaro, 21. srpen; 1969 Palach, federace, Husák; normalizace.
  • 1977 Charta 77; 1978 Remek ve vesmíru; 1989 Palachův týden, Několik vět, 17. listopad, Havel prezidentem 29. 12.
  • 1990 Svobodné volby; 1991 odchod sovětských vojsk (21. 6.), kuponová privatizace; 1. 1. 1993 rozdělení.
Karibská krize (říjen 1962)
Karibská krize (říjen 1962)Snímek z výzvědného letounu U-2 s odpalovacími rampami sovětských raket na Kubě; třináct dní na hraně jaderné války.
Jurij Gagarin (1961)
Jurij Gagarin (1961)První člověk ve vesmíru obletěl 12. dubna 1961 Zemi za 108 minut v lodi Vostok 1. Zahynul 1968 při cvičném letu.
Buzz Aldrin na Měsíci (20. 7. 1969)
Buzz Aldrin na Měsíci (20. 7. 1969)Fotografoval Neil Armstrong, který je vidět v odrazu hledí. Apollo 11 přistálo v Moři klidu; na Měsíci bylo dosud dvanáct lidí.
Reagan a Gorbačov v Ženevě (1985)
Reagan a Gorbačov v Ženevě (1985)První setkání, které zahájilo cestu k odzbrojení: smlouva INF 1987, konec studené války 1989.
Berlínská zeď (1986)
Berlínská zeď (1986)Západní strana zdi u Braniborské brány; stála od 13. srpna 1961 do 9. listopadu 1989, při útěku přes ni zemřelo přes 140 lidí.

Kapitola 19 · Moderní dějiny

Svět po roce 1991

Po pádu Sovětského svazu se čekal „konec dějin“: liberální demokracie a volný trh všude. Místo toho přišly války v Jugoslávii a Rwandě, 11. září, Irák, finanční krize, arabské jaro, návrat Ruska jako agresora, vzestup Číny, internet, chytré telefony, pandemie a umělá inteligence. Soudobé dějiny se ještě píší, ale kvízy se na ně ptají.

Británie: odchod 2020RuskoUkrajina (kandidát 2022)Srbsko (kandidát)Turecko (kandidát 1999)ŠvýcarskoNorskoBruselLucemburkŠtrasburkFrankfurt (ECB)Maastricht 1992Řím 1957Praha 2004Lisabon 2007195819731981–86199520042007–13
Členské státy Evropské unie podle roku vstupu. Česko vstoupilo 1. května 2004 s devíti dalšími státy; Británie odešla 31. ledna 2020.
1991 až 1995Rozpad JugoslávieSlovinsko a Chorvatsko vyhlašují nezávislost (25. června 1991), desetidenní válka, obléhání Vukovaru a Dubrovníku. Bosna (1992 až 1995): obléhání Sarajeva 1 425 dní, etnické čistky, Srebrenica (červenec 1995, 8 000 zavražděných muslimů). Daytonská dohoda (listopad 1995). Kosovo (1999): bombardování Srbska NATO, Milošević padá 2000, souzen v Haagu.
1992 až 1993Maastricht a Evropská unieSmlouva podepsána 7. února 1992, EU vzniká 1. listopadu 1993: společná měna, občanství, zahraniční politika. Euro od 1. ledna 1999 (hotovost 2002). Schengen (1995). Rozšíření: 1995 (Rakousko, Švédsko, Finsko), 2004 (deset států včetně ČR), 2007, 2013 (Chorvatsko, 28 členů).
1994Rwanda a MandelaZa sto dní (duben až červenec) Hutuové vyvraždí 800 tisíc Tutsiů; OSN nezasáhne. Ve stejných měsících v Jižní Africe první svobodné volby, Nelson Mandela (27 let ve vězení, propuštěn 1990, Nobelova cena 1993) prezidentem (10. května). Konec apartheidu.
1991 až 2000InternetTim Berners-Lee spouští World Wide Web (1991, CERN), Mosaic (1993), Amazon (1994), Windows 95, Google (1998), Wikipedie (2001). Dolly, první klonovaná ovce (1996). Bublina dotcomů praská (2000). Do roku 2000 má internet 400 milionů uživatelů, do 2020 4,5 miliardy.
1997 až 1999Hongkong, euro, NATO na východBritánie vrací Hongkong Číně (1. července 1997). Asijská finanční krize (1997), ruský bankrot (1998). Polsko, Maďarsko a Česko vstupují do NATO (12. března 1999); Putin premiérem (srpen 1999) a prezidentem (31. prosince 1999 / 2000). Princezna Diana umírá v Paříži (1997).
11. 9. 2001Útoky na USADevatenáct únosců al-Káidy narazí s letadly do Světového obchodního centra a Pentagonu, čtvrté padá v Pensylvánii; 2 977 mrtvých. Bush vyhlašuje „válku proti terorismu“: Afghánistán (7. října 2001, Tálibán svržen, válka do 2021), Guantánamo, Patriot Act. Bin Ládin zabit v Pákistánu (2. května 2011).
20. 3. 2003IrákUSA a Británie útočí bez mandátu OSN kvůli zbraním hromadného ničení, které se nenajdou. Bagdád padá 9. dubna, Saddám chycen v prosinci a popraven (2006). Povstání, sektářská válka, přes 100 tisíc mrtvých civilistů; z chaosu vyrůstá Islámský stát (chalífát 2014, Mosul, Palmýra, poražen 2017 až 2019).
2004 až 2007Tsunami, Facebook, iPhoneZemětřesení u Sumatry (26. prosince 2004) a tsunami zabijí 230 tisíc lidí ve 14 zemích. Facebook (2004), YouTube (2005), Twitter (2006), iPhone (29. června 2007): chytrý telefon mění život. Lidský genom přečten (2003). Hurikán Katrina (2005, New Orleans).
2008 až 2009Finanční krizeAmerické hypotéky, Lehman Brothers (15. září 2008), záchrana bank z veřejných peněz, recese v celém světě, nezaměstnanost, dluhová krize eurozóny (Řecko 2010 až 2015). Obama zvolen (4. listopadu 2008). Bitcoin (2009). Olympiáda v Pekingu (2008) ohlašuje Čínu jako velmoc; druhá ekonomika světa od 2010.
2010 až 2012Arabské jaroSebeupálení tuniského zelináře (17. prosince 2010) spouští revoluce: Tunisko (Ben Alí prchá), Egypt (Mubarak odstupuje 11. února 2011), Libye (Kaddáfí zabit v říjnu 2011 po zásahu NATO), Sýrie (občanská válka od 2011, půl milionu mrtvých, Asad padá až v prosinci 2024), Jemen. Jen Tunisko zůstane demokracií. Fukušima (11. března 2011).
2014Krym a DonbasEuromajdan v Kyjevě (listopad 2013 až únor 2014, 100 mrtvých), Janukovyč prchá. Rusko obsazuje Krym „zelenými mužíčky“ a anektuje ho (18. března 2014), rozpoutá válku na Donbasu (14 tisíc mrtvých do 2021), sestřelené MH17 (17. července 2014). Sankce Západu, minské dohody. Islámský stát v Iráku a Sýrii.
2015 až 2016Migrace, Paříž, brexit, TrumpPřes milion uprchlíků a migrantů do Evropy (2015, Sýrie, Afghánistán), Merkelová „Wir schaffen das“. Útoky v Paříži (Charlie Hebdo leden 2015, Bataclan 13. listopadu 2015, 130 mrtvých). Pařížská dohoda o klimatu (12. prosince 2015). Brexit referendum (23. června 2016, 52 procent), odchod 31. ledna 2020. Trump prezidentem (8. listopadu 2016).
2020 až 2021Covid-19Virus z Wu-chanu (prosinec 2019), pandemie vyhlášena 11. března 2020, lockdowny, roušky, přes 7 milionů potvrzených úmrtí (skutečný počet odhadem 20 milionů). Vakcíny mRNA schváleny do roka (prosinec 2020). Útok na Kapitol (6. ledna 2021), Biden prezidentem. Odchod z Afghánistánu (srpen 2021), Tálibán zpět.
24. 2. 2022Ruská invaze na UkrajinuPutin zahajuje „speciální operaci“, čeká Kyjev za tři dny; Ukrajina (Zelenskyj) odolá, Buča, Mariupol, Cherson osvobozen (listopad 2022), Bachmut. Statisíce mrtvých a raněných, miliony uprchlíků (přes 300 tisíc v Česku), energetická krize v Evropě, Finsko a Švédsko v NATO. Válka trvá.
7. 10. 2023Hamás a válka v GazeÚtok Hamásu na Izrael, 1 200 mrtvých, 250 rukojmí. Izraelská ofenziva v Gaze s desítkami tisíc mrtvých, humanitární katastrofa, konflikt s Hizballáhem a Íránem (2024 až 2025). Královna Alžběta II. zemřela 8. září 2022 po 70 letech vlády, králem Karel III.
2022 až 2026Umělá inteligenceChatGPT (30. listopadu 2022) získá 100 milionů uživatelů za dva měsíce; velké jazykové modely, generování obrazu a videa, debata o regulaci (AI Act EU 2024). Trump znovu prezidentem (20. ledna 2025), cla a spory se spojenci. Papež František umírá (21. dubna 2025), nástupcem Lev XIV., první Američan.

Svět v číslech 1991 a 2026

  • Obyvatel: 5,4 miliardy (1991), přes 8,2 miliardy (2026); Indie od 2023 lidnatější než Čína.
  • Států v OSN: 166 (1991), 193 (od 2011, Jižní Súdán).
  • Členů EU: 12 (1991), 27 (po brexitu); NATO 16, dnes 32.
  • Extrémní chudoba: z 36 procent lidstva (1990) pod 10 procent (2020).
  • Koncentrace CO₂: 355 ppm (1991), přes 425 ppm (2025); nejteplejší rok 2024.

Vůdci po roce 1991

  • USA: Bush st., Clinton 1993–2001, Bush ml. 2001–09, Obama 2009–17, Trump 2017–21, Biden 2021–25, Trump od 2025.
  • Rusko: Jelcin 1991–99, Putin od 2000 (2008 až 2012 premiér, Medveděv prezident).
  • Čína: Ťiang Ce-min, Chu Ťin-tchao, Si Ťin-pching od 2012.
  • Německo: Kohl do 1998, Schröder, Merkelová 2005–21, Scholz, Merz od 2025. Británie: Major, Blair 1997–2007, Brown, Cameron, Mayová, Johnson, Truss, Sunak, Starmer od 2024.

Co se plete

  • EU vznikla 1993 (Maastricht); EHS bylo od 1958, ESUO od 1952. Česko vstoupilo 1. 5. 2004, euro nemá.
  • Krym anektován 2014, plná invaze 2022: válka na Ukrajině trvá od 2014.
  • Srebrenica (1995) je v Bosně; Kosovo (1999) bylo v Srbsku, nezávislost vyhlásilo 2008.
  • Bin Ládin byl zabit 2011 v Pákistánu, ne v Afghánistánu; Saddám popraven 2006.

Mezitím v českých zemích

  • 1. 1. 1993 Vznik České republiky, Havel prezidentem (od 2. 2.); 1997 povodně na Moravě, pád Klausovy vlády; 1998 opoziční smlouva.
  • 12. 3. 1999 NATO; 2002 povodně v Čechách; 2003 Klaus prezidentem; 1. 5. 2004 EU; 21. 12. 2007 Schengen.
  • 2009 Předsednictví EU a pád Topolánkovy vlády; 2013 první přímá volba, Zeman; 2017 až 2021 Babiš; 2021 tornádo na Moravě, Fiala.
  • 2022 Uprchlíci z Ukrajiny; 2023 Petr Pavel prezidentem; 2024 povodně na severní Moravě; 2025 volby, vítězí ANO.
Nelson Mandela (1994)
Nelson Mandela (1994)Po 27 letech ve vězení zvolen prezidentem Jihoafrické republiky v prvních svobodných volbách; konec apartheidu.
Ground Zero (14. 9. 2001)
Ground Zero (14. 9. 2001)Trosky Světového obchodního centra tři dny po útocích, při nichž zahynulo 2 977 lidí.
Buča (duben 2022)
Buča (duben 2022)Zničená ruská technika u Kyjeva po ústupu ruských vojsk; největší válka v Evropě od roku 1945 začala 24. února 2022.

Kapitola 20 · Napříč časem

Vynálezy, které pohnuly dějinami

Dějiny se dají vyprávět i bez králů: jako řada vynálezů, po nichž už nic nebylo jako dřív. Kolo, písmo, železo, papír, střelný prach, knihtisk, parní stroj, elektřina, antibiotika, počítač. Kvízy se ptají, kdo, kdy a kde; tahle kapitola to řadí na jednu osu a přidává české objevy tam, kam patří.

KdyVynález nebo objevKdo a kdeProč to změnilo svět
Pravěk a starověk
400 tis. letOvládnutí ohněHomo erectusVařené jídlo, teplo, ochrana; menší střeva, větší mozek.
10 000 př. n. l.ZemědělstvíÚrodný půlměsícStálá sídla, nadbytek, města, stát, nerovnost.
3500 př. n. l.KoloMezopotámie, střední EvropaVůz, hrnčířský kruh, později mlýn a stroj.
3300 př. n. l.PísmoSumer (klínové), Egypt (hieroglyfy)Paměť mimo hlavu; účetnictví, zákony, dějiny.
3300 př. n. l.BronzBlízký východTvrdší nástroje a zbraně; dálkový obchod s cínem.
1500 př. n. l.ŽelezoChetité, AnatolieLevný kov pro každého; rozšíří se po 1200 př. n. l.
1050 př. n. l.AbecedaFéničanéDvacet znaků místo tisíců; gramotnost pro obchodníky.
600 př. n. l.MinceLýdie (král Kroisos)Univerzální platidlo místo směny.
3. stol. př. n. l.Archimédův šroub, páka, betonSyrakusy; ŘímZavlažování; římské stavby stojí dodnes.
105PapírCchaj Lun, ČínaLevný nosič písma; do Evropy přes Samarkand (751) a Španělsko.
Středověk
6. až 9. stol.Třmen, chomout, těžký pluhAsie, EvropaRytíř v sedle; kůň místo vola; orba těžkých půd na severu.
9. stol.Střelný prachČína (Tchang)Ohňostroje, pak děla (Evropa 14. stol.); konec hradů a rytířů.
11. stol.KompasČína (Sung)Plavba bez pobřeží; v Evropě od 1190.
1040Pohyblivé písmoPi Šeng, ČínaKeramické litery; pro tisíce znaků nepraktické.
12. stol.Větrný mlýn, arabské číslice v EvropěEvropa; Fibonacci (1202)Energie; počítání bez římských číslic.
1280sBrýle, mechanické hodinyItálieDvojnásobný pracovní život učenců; čas měřený strojem.
1455KnihtiskGutenberg, MohučReformace, věda, noviny; první česká kniha 1468.
Novověk
1543HeliocentrismusKoperník, FromborkZemě není střed; Kepler (Praha 1609), Galileo, Newton.
1608 až 1609DalekohledLippershey, GalileoMěsíce Jupiteru, fáze Venuše; astronomie jako věda.
1643Barometr, vakuumTorricelli; Guericke (1654)Tlak vzduchu: cesta k parnímu stroji.
1687GravitaceNewton, CambridgeJedna rovnice pro jablko i planety.
1712 / 1769Parní strojNewcomen; Watt, GlasgowEnergie nezávislá na řece a větru; průmyslová revoluce.
1754BleskosvodProkop Diviš, Přímětice (Franklin 1752)První uzemněný bleskosvod v Evropě; český kněz.
1796OčkováníJenner, AnglieNeštovice vymýceny 1980; Pasteur: vzteklina 1885.
19. století
1800BaterieVolta, PaviaStálý elektrický proud; volt.
1804 / 1825Lokomotiva, veřejná železniceTrevithick; Stephenson (Stockton–Darlington 1825, Liverpool–Manchester 1830)Rychlost, jízdní řády, jednotný čas; první u nás koněspřežka 1828, parní 1839 (Vídeň–Břeclav–Brno).
1826 / 1827Fotografie, lodní šroubNiépce, Francie; Josef Ressel, TerstObraz bez malíře; Ressel, český lesník, patentoval šroub, zbohatli jiní.
1831Elektromagnetická indukceFaraday, LondýnGenerátor a motor; celá elektrotechnika.
1837 / 1844TelegrafMorse, USAZpráva rychlejší než posel; podmořský kabel 1866.
1843Kostkový cukrJakub Kryštof Rad, DačiceDrobnost, ale česká a světová.
1856Bessemerův konvertorAnglieLevná ocel: mosty, koleje, mrakodrapy, lodě.
1859 / 1865Evoluce, dědičnostDarwin, Anglie; Mendel, BrnoBiologie jako věda; Mendelovy zákony objeveny znovu 1900.
1867DynamitNobel, ŠvédskoTunely, doly; z výnosů Nobelova cena (od 1901).
1876 / 1877 / 1879Telefon, fonograf, žárovkaBell; Edison, Menlo ParkHlas na dálku, záznam zvuku, světlo bez ohně.
1880 / 1891Oblouková lampa, elektrická tramvajFrantišek Křižík, Plzeň; PrahaKřižík vyhrál zlatou medaili v Paříži 1881; první tramvaj v Praze na Letné.
1885 až 1886AutomobilBenz (Mannheim), DaimlerIndividuální doprava; Ford Model T 1908 (15 milionů kusů), u nás Präsident 1897 (Kopřivnice).
1895Rentgen, kino, rádioRöntgen (Würzburg), Lumièrové (Paříž), MarconiPohled do těla, pohyblivý obraz, bezdrátový přenos (Atlantik 1901).
20. a 21. století
1903LetadloBratři Wrightové, Kitty Hawk12 sekund, 37 metrů; Blériot přes kanál 1909, Lindbergh přes Atlantik 1927, Jan Kašpar u nás 1910/1911.
1905 / 1915Teorie relativityEinstein, Bern a BerlínE = mc², zakřivený prostoročas; GPS bez ní nefunguje.
1907Krevní skupinyJan Janský, Praha (Landsteiner 1901)Bezpečná transfuze; Janský popsal čtyři skupiny.
1913Kaplanova turbínaViktor Kaplan, BrnoVodní elektrárny na nízkých spádech po celém světě.
1920Slovo robotKarel a Josef Čapkovi, R.U.R.Jediné české slovo ve všech jazycích světa.
1922 / 1959PolarografieJaroslav Heyrovský, PrahaAnalytická metoda; první česká Nobelova cena za vědu (1959).
1926 / 1928Televize, penicilinBaird, Farnsworth; Fleming, LondýnObraz do domácností; antibiotika zachrání stovky milionů životů (výroba 1943).
1938 / 1942Štěpení jádra, reaktorHahn a Meitnerová, Berlín; Fermi, ChicagoJaderná energie a bomba (Trinity 16. 7. 1945).
1939 / 1947Proudový motor, zvuková bariéraHe 178, Německo; Yeager, USALetadla rychlejší než zvuk; Boeing 707 (1958) zkrátí svět.
1945 až 1947ENIAC, tranzistorPensylvánie; Bell LabsPrvní elektronický počítač (30 tun); tranzistor nahradí elektronku, čip 1958.
1953Struktura DNAWatson a Crick, Cambridge (Franklinová)Dvoušroubovice; genetika, lidský genom 2003.
1957 / 1961 / 1969Družice, člověk v kosmu, MěsícSSSR; SSSR; USASatelity, GPS, meteorologie, telekomunikace.
1961Měkké kontaktní čočkyOtto Wichterle, PrahaOdlity na stavebnici Merkur; miliony uživatelů; patent prodán státem pod cenou.
1969 / 1971ARPANET, mikroprocesorUSA; Intel 4004Síť sítí; počítač na čipu, Mooreův zákon.
1973 / 1983Mobilní telefon, GPSMotorola; USATelefon v kapse; poloha kdekoli.
1986 / 1991Antivirotika, WWWAntonín Holý, Praha; Berners-Lee, CERNHolého tenofovir léčí HIV a hepatitidu; web spojí internet s obyčejnými lidmi.
2007 / 2020 / 2022iPhone, vakcína mRNA, ChatGPTApple; BioNTech a Moderna; OpenAIPočítač v kapse; vakcína za rok; umělá inteligence pro každého.

České vynálezy a objevy, na které se ptají

  • Bleskosvod Prokop Diviš 1754 · lodní šroub Josef Ressel 1827 · kostkový cukr J. K. Rad 1843.
  • Buněčná teorie J. E. Purkyně (1837, Purkyňovy buňky) · dědičnost Gregor Mendel 1865 · oblouková lampa Křižík 1880.
  • Krevní skupiny Jan Janský 1907 · Kaplanova turbína 1913 · robot Čapek 1920 · polarografie Heyrovský 1922.
  • Kontaktní čočky Wichterle 1961 · Semtex Brebera 1966 · antivirotika Holý · Remoska, Silon, Kofola (1960).

Nobelovy ceny s českou stopou

  • Bertha von Suttnerová (mír 1905, rozená v Praze), Carl a Gerty Coriovi (lékařství 1947, rodáci z Prahy).
  • Jaroslav Heyrovský (chemie 1959), Jaroslav Seifert (literatura 1984).
  • Rodáci: Peter Grünberg (fyzika 2007, Plzeň), Gerty Cori; Freud (Příbor), Mach (Chrlice), Gödel (Brno) cenu nedostali.

Co se plete

  • Žárovku Edison nevymyslel jako první (Swan, Göbel), ale udělal ji použitelnou a prodal.
  • Telefon: patent Bell 1876, ale Meucci 1871 a Reis 1861; Kongres USA uznal Meucciho 2002.
  • Papír je čínský (105), papyrus egyptský; pergamen z Pergamu.
  • Mendel byl augustiniánský opat v Brně, jeho práce zapadla na 35 let.
Gutenbergova bible (asi 1455)
Gutenbergova bible (asi 1455)První velká kniha tištěná pohyblivými literami, 42 řádků na stranu, asi 180 výtisků. Exemplář Kongresové knihovny.
Parní stroj Boulton & Watt
Parní stroj Boulton & WattWattův stroj s odděleným kondenzátorem (patent 1769) poháněl přádelny, doly a od roku 1804 lokomotivu. Exemplář v Sydney.

Kapitola 21 · Napříč časem

Říše: kdo, kdy a jak velký

Dějiny jsou z velké části dějinami říší: vznikají dobytím, drží pohromadě silnicemi, daněmi a společným písmem, rozpadají se přetížením, nástupnickými spory a nájezdy. Tahle kapitola je řadí na jednu osu, srovnává jejich rozlohu a připomíná, které z nich vládly i nad českými zeměmi.

Egypt (faraoni)3100 až 30 př. n. l.
Asýrie911 až 609 př. n. l.
Persie (Achaimenovci)550 až 330 př. n. l.
Řím (republika a císařství)509 př. n. l. až 476
Čína (Čchin až Čching)221 př. n. l. až 1912
Byzanc330 až 1453
Arabský chalífát632 až 1258
Franská říše481 až 843
Svatá říše římská962 až 1806
Mongolská říše1206 až 1368
Osmanská říše1299 až 1922
Habsburská monarchie1526 až 1918
Španělská říše1492 až 1898
Ruské impérium1547 až 1917
Britské impérium1600 až 1997
Sovětský svaz1922 až 1991
3000 př. n. l.1650 př. n. l.300 př. n. l.10502400
Trvání říší na společné ose od roku 3100 př. n. l. do dneška (jednotné měřítko, jedno procento šířky je 54 let). Egypt a Čína trvaly tisíciletí, Mongolové sto šedesát let, Sovětský svaz sedmdesát. České země byly součástí Svaté říše římské (od 10. století) a habsburské monarchie (1526 až 1918).
ŘíšeNejvětší rozlohaKdyVrchol a pád
Britské impérium35,5 mil. km² (24 % souše)1920Vrchol po první světové válce; Indie 1947, Suez 1956, Hongkong 1997. Nad 400 miliony lidí.
Mongolská říše24 mil. km²1270 až 1309Největší souvislá říše; rozpadla se na čtyři chanáty (Jüan, Zlatá horda, Čagatajský, Ílchanát).
Ruské impérium / SSSR22,8 / 22,4 mil. km²1895 / 1991Od Polska po Aljašku (prodána 1867); rozpad na 15 států 1991.
Čína (Čching)14,7 mil. km²1790Nejlidnatější stát dějin; opiové války, pád 1912.
Španělská říše13,7 mil. km²1790Amerika, Filipíny; nezávislost kolonií 1810 až 1825, Kuba a Filipíny 1898.
Arabský chalífát (Umajjovci)11 mil. km²720Od Španělska po Indus; rozpad na emiráty od 9. století.
Francouzská koloniální říše11,5 mil. km²1920Afrika, Indočína; Dien Bien Phu 1954, Alžírsko 1962.
Perská říše (Achaimenovci)5,5 mil. km² (44 % tehdejšího lidstva)480 př. n. l.Největší podíl světové populace v dějinách; Alexandr 330 př. n. l.
Osmanská říše5,2 mil. km²1683Od Vídně po Perský záliv a Alžír; „nemocný muž Evropy“, zánik 1922.
Římská říše5 mil. km²117Od Skotska po Mezopotámii, 60 až 70 milionů obyvatel; západ 476, východ 1453.
Alexandrova říše5,2 mil. km²323 př. n. l.Za 11 let; rozpad hned po smrti na diadošské státy.
Rakousko-Uhersko0,68 mil. km²191452 milionů obyvatel, 11 národů; rozpad říjen až listopad 1918.
Říše Přemysla Otakara II.asi 0,2 mil. km²1269 až 1276Od Krkonoš po Jadran (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Kraňsko); Moravské pole 1278.

Nejdéle vládnoucí

  • Ludvík XIV. 72 let (1643 až 1715), Rámo IX. Thajsko 70 let, Alžběta II. 70 let (1952 až 2022), František Josef I. 68 let (1848 až 1916), Viktorie 63 let.
  • České země: František Josef I. 68 let, Leopold I. 48, Marie Terezie 40, Karel IV. 32, Rudolf II. 35.
  • Nejkratší: Rudolf I. Habsburský („král Kaše“, 1306 až 1307), Václav III. (1305 až 1306), Fridrich Falcký (jedna zima).

Dynastie, které vládly Čechám

  • Přemyslovci asi 872 až 1306 (knížata, od 1198 dědiční králové).
  • Lucemburkové 1310 až 1437 (Jan, Karel IV., Václav IV., Zikmund).
  • Habsburkové 1437 až 1439 (Albrecht), 1453 až 1457 (Ladislav), Jiří z Poděbrad 1458 až 1471, Jagellonci 1471 až 1526.
  • Habsburkové 1526 až 1918 (od 1780 Habsbursko-Lotrinští); Fridrich Falcký 1619 až 1620, Karel Albrecht Bavorský 1741 až 1743 jako vzdorokrálové.

Proč říše padají

  • Přetížení: Řím, Španělsko, Británie: víc hranic než vojáků a peněz.
  • Nástupnictví: Alexandr, Karel Veliký, Čingischán: říše dělená mezi syny.
  • Nájezd zvenčí: Asýrie, Chetité, Aztékové, Byzanc; mor (Justinián, černá smrt).
  • Národy a ideje: Rakousko-Uhersko, Osmané, koloniální říše, SSSR.

Kapitola 22 · Napříč časem

Svět a české země vedle sebe

Souběžná osa: co se dělo ve světě a co ve stejné době doma. Kvízy milují otázky typu „kdo vládl v Čechách, když Kolumbus objevil Ameriku“ nebo „co se stalo ve světě v roce, kdy upálili Husa“. Tabulka jde po řádcích od Sáma po dnešek; podrobnosti k české straně jsou v okruhu České dějiny.

RokVe světěV českých zemích
623Mohamed rok po hidžře v Medíně; Byzanc válčí s PersiíSámo sjednocuje Slovany proti Avarům
800Karel Veliký korunován císařemFranská tažení do Čech (805), Češi poprvé v pramenech
863Bulhaři a Kyjevská Rus před křtem, Vikingové v AngliiCyril a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu
935Ota I. druhým rokem na trůnu, Maďaři plení EvropuZavraždění knížete Václava ve Staré Boleslavi
1000Štěpán uherským králem, Leif Eriksson v Americe, Ota III. v HnězdněBoleslav III., krize přemyslovského státu, Polák Boleslav Chrabrý v Praze (1003)
1066Hastings, Vilém Dobyvatel v AngliiVratislav II. knížetem (od 1061), zakládá vyšehradskou kapitulu (1070)
1085Alfons VI. dobývá Toledo, Řehoř VII. umírá v exiluVratislav II. prvním českým králem
1099Křižáci dobývají JeruzalémBřetislav II., spory o seniorát; Kosmas začíná psát kroniku (kolem 1119)
1212Las Navas de Tolosa, „dětská“ křížová výpravaZlatá bula sicilská: dědičné království
1241Mongolové u Lehnice a na řece SlanéVpád na Moravu, Václav I. brání Čechy
1278Rudolf Habsburský upevňuje moc, Marco Polo v ČíněPřemysl Otakar II. padá na Moravském poli
1300Bonifác VIII. vyhlašuje první svatý rok, Dante začíná KomediiVáclav II. razí pražský groš, korunován polským králem
1346Kresčak, začátek černé smrti v EvropěJan Lucemburský padá u Kresčaku, Karel IV. králem
1348Mor v Itálii a Francii, BoccaccioZaložení univerzity, Nového Města, Karlštejna
1415Azincourt, kostnický koncil, Portugalci berou CeutuUpálení Jana Husa (6. července)
1453Pád Konstantinopole, konec stoleté válkyLadislav Pohrobek králem, Jiří z Poděbrad správcem
1492Kolumbus, Granada, vyhnání Židů ze ŠpanělskaVladislav Jagellonský, stavba Vladislavského sálu
1517Luther ve WittenberguSvatováclavská smlouva mezi šlechtou a městy
1526Moháč, Bábur zakládá Mughalskou říši, Turci před Vídní (1529)Ferdinand I. Habsburský zvolen českým králem
1588Porážka ArmadyRudolf II. v Praze pátým rokem, rudolfínská věda a umění
1609Kepler: Astronomia nova (v Praze), Galileo s dalekohledemRudolfův Majestát na náboženskou svobodu
1620Mayflower v Americe, třicetiletá válkaBílá hora (8. listopadu)
1648Vestfálský mírŠvédové na Malé Straně, obrana Karlova mostu
1683Turci před VídníČeští vojáci u Vídně; Leopold I., baroko
1740Fridrich II. a Marie Terezie na trůnechVálky o Slezsko, Bavoři v Praze (1741)
1776Deklarace nezávislosti USA, Wattův stroj, Smithovo Bohatství národůRok po selském povstání; Marie Terezie ruší mučení (1776)
1789BastilaJosef II. rok před smrtí, Dobrovský a obrození
1805Trafalgar, SlavkovBitva tří císařů na Moravě (2. prosince)
1848Jaro národů, Komunistický manifestSlovanský sjezd, pražské povstání, konec roboty
1866Prusko-rakouská válkaBitva u Hradce Králové (3. července)
1883Krakatoa, Marx umírá, Brooklynský mostZnovuotevření Národního divadla (18. listopadu)
1914Sarajevo, začátek světové válkyMobilizace, Masaryk odchází do exilu
1918Příměří 11. listopadu, rozpad říší28. října vznik Československa
1929Krach na burzeDostavba katedrály sv. Víta, svatováclavské milénium
1938Anschluss, MnichovMobilizace, odstoupení pohraničí, Beneš do exilu
1945Jalta, kapitulace Německa, Hirošima, OSNPražské povstání, osvobození, odsun Němců
1948Izrael, Berlínská blokáda, Gándhí zavražděnÚnorový převrat, smrt Jana Masaryka, Gottwald
1953Stalin umírá, konec korejské války, DNAGottwald umírá, měnová reforma, Plzeň
1968Tet, King, Paříž, Apollo 8Pražské jaro, 21. srpen
1977Carter prezidentem, Hvězdné války v kinechCharta 77, Anticharta
1989Tchien-an-men, Berlínská zeď, Ceaușescu17. listopad, Havel prezidentem 29. prosince
1993Vznik EU, Oslo, Jelcin ostřeluje parlamentVznik České republiky (1. ledna)
2004Rozšíření EU, tsunami, FacebookVstup do EU (1. května)
2020Covid, brexit, BidenNouzový stav, lockdowny
2022Invaze na Ukrajinu, Alžběta II. umíráPřes 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, předsednictví EU

Kdo vládl v Čechách, když…

…padl Řím (476)
nikdo, Slované ještě nepřišli
…Karel Veliký byl korunován (800)
kmenová knížata, Lech
…Vilém dobyl Anglii (1066)
Vratislav II.
…křižáci dobyli Jeruzalém (1099)
Břetislav II.
…byla podepsána Magna charta (1215)
Přemysl Otakar I.
…padla Konstantinopol (1453)
Ladislav Pohrobek
…Kolumbus objevil Ameriku (1492)
Vladislav Jagellonský
…Luther přibil teze (1517)
Ludvík Jagellonský
…byl popraven Karel I. (1649)
Ferdinand III.
…Newton vydal Principia (1687)
Leopold I.
…vznikly USA (1776)
Marie Terezie
…padla Bastila (1789)
Josef II.
…bylo Waterloo (1815)
František I.
…Lincoln osvobodil otroky (1863)
František Josef I.

Co se stalo ve světě, když…

…přišli Cyril a Metoděj (863)
Vikingové v Anglii, Fótiovo schizma
…zemřel sv. Václav (935)
Ota I. králem (936)
…Vratislav se stal králem (1085)
Toledo dobyto na Maurech
…padl Přemysl Otakar II. (1278)
Marco Polo u Kublaje
…Karel IV. založil univerzitu (1348)
černá smrt v západní Evropě
…upálili Husa (1415)
Azincourt
…byla Bílá hora (1620)
Mayflower v Americe
…vládla Marie Terezie (1740 až 1780)
sedmiletá válka, Cook, USA
…byl Slovanský sjezd (1848)
revoluce v celé Evropě
…vzniklo ČSR (1918)
konec první světové války
…byl Mnichov (1938)
křišťálová noc, Orson Welles: Válka světů
…byl únor 1948
vznik Izraele (květen), Berlín
…přijely tanky (1968)
Vietnam, King, Paříž
…cinkaly klíče (1989)
Berlínská zeď, Tchien-an-men

Kapitola 23 · Procvičení

Tahák

Když na učení není čas. Šedesát letopočtů, které pokryjí většinu otázek ze světových dějin v běžném hospodském kvízu, plus pořadí a dvojice, na které se ptají nejčastěji.

Písmo v Sumeru3300 př. n. l.
Sjednocení Egypta3100 př. n. l.
Velká pyramida2560 př. n. l.
Chammurapi1792 až 1750 př. n. l.
Kolaps doby bronzové1200 př. n. l.
První olympijské hry776 př. n. l.
Založení Říma753 př. n. l.
Kýros zakládá Persii550 př. n. l.
Římská republika509 př. n. l.
Marathón490 př. n. l.
Thermopyly a Salamína480 př. n. l.
Peloponéská válka431 až 404 př. n. l.
Alexandr Veliký336 až 323 př. n. l.
Sjednocení Číny221 př. n. l.
Zničení Kartága146 př. n. l.
Zavraždění Caesara44 př. n. l.
Augustus císařem27 př. n. l.
Edikt milánský313
Rozdělení římské říše395
Pád západního Říma476
Hidžra622
Poitiers732
Karel Veliký císařem800
Verdunská smlouva843
Cyril a Metoděj863
Ota I. císařem962
Velké schizma1054
Hastings1066
Canossa1077
Dobytí Jeruzaléma1099
Čingischán1206
Magna charta1215
Mongolové v Evropě1241
Stoletá válka1337 až 1453
Černá smrt1347 až 1351
Kostnický koncil, Hus1414 až 1418
Pád Konstantinopole1453
Gutenbergova bible1455
Kolumbus1492
Vasco da Gama1498
Luther1517
Obeplutí světa1519 až 1522
Moháč1526
Koperník1543
Bartolomějská noc1572
Armada1588
Třicetiletá válka1618 až 1648
Poprava Karla I.1649
Turci před Vídní1683
Slavná revoluce1688
Sedmiletá válka1756 až 1763
Deklarace nezávislosti USA4. 7. 1776
Bastila14. 7. 1789
Napoleon císařem1804
Slavkov2. 12. 1805
Waterloo18. 6. 1815
Jaro národů1848
Americká občanská válka1861 až 1865
Německé císařství18. 1. 1871
Sarajevo28. 6. 1914
Říjnová revoluce7. 11. 1917
Příměří11. 11. 1918
Versailles28. 6. 1919
Krach na burze24. 10. 1929
Hitler kancléřem30. 1. 1933
Mnichov29./30. 9. 1938
Začátek druhé světové války1. 9. 1939
Barbarossa22. 6. 1941
Pearl Harbor7. 12. 1941
Stalingrad2. 2. 1943
Den D6. 6. 1944
Kapitulace Německa8. 5. 1945
Hirošima6. 8. 1945
NATO4. 4. 1949
Korejská válka1950 až 1953
Sputnik4. 10. 1957
Gagarin12. 4. 1961
Berlínská zeď13. 8. 1961
Karibská krizeříjen 1962
Apollo 1120. 7. 1969
Pád Berlínské zdi9. 11. 1989
Zánik SSSR26. 12. 1991
Vznik EU1. 11. 1993
11. září2001
Invaze na Ukrajinu24. 2. 2022

Pořadí, na která se ptají

  • Epochy: pravěk, starověk (3300 př. n. l.), středověk (476), novověk (1492), moderní dějiny (1789).
  • Doby pravěku: paleolit, mezolit, neolit, eneolit, bronzová, železná (halštat, latén).
  • Mezopotámie: Sumer, Akkad, Babylon, Asýrie, Novobabylonská říše, Persie.
  • Řím: království, republika, principát, dominát; Francie 1789 až 1815: monarchie, republika, teror, direktorium, konzulát, císařství.
  • Čínské dynastie: Šang, Čou, Čchin, Chan, Tchang, Sung, Jüan, Ming, Čching.

Dvojice a trojice

  • Bitvy 1805: Trafalgar (moře, Nelson) a Slavkov (souš, Napoleon).
  • Tři schizmata: 1054 (východ–západ), 1378 až 1417 (dva papežové), 1517 (reformace).
  • Tři dělení Polska: 1772, 1793, 1795. Tři punské války: 264, 218, 149 př. n. l.
  • Velká trojka: Teherán 1943, Jalta 1945, Postupim 1945 (Stalin, Roosevelt/Truman, Churchill/Attlee).
  • Mnichovská čtyřka: Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier.

Co se plete nejčastěji

  • Caesar nebyl císař; Marie Terezie nebyla císařovna z vlastního titulu; Napoleon nebyl malý.
  • Říjnová revoluce je 7. listopadu; Německo sjednoceno 3. 10. 1990, ne 1989.
  • Versailles = Německo; Saint-Germain = Rakousko; Trianon = Maďarsko.
  • Konec středověku: 1453, 1492 nebo 1517, podle učebnice; v Česku nejčastěji 1492.
  • Bartolomějská noc je pařížská (1572); defenestrace jsou pražské (1419, 1618).

Kapitola 24 · Procvičení

Kvíz

91 otázek ze všech předchozích kapitol. Vyberte si okruhy a délku, odpovídat lze i klávesami 1 až 4. Po každé odpovědi se ukáže vysvětlení, na konci přehled toho, co si zopakovat.